Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dvě polokoule noční oblohy

Uznání a copyright: Petr Horálek/ESO, Juan Carlos Casado/IAC (TWAN)

Za obzorem, který probíhá uprostřed pohledu na dvě polokoule pozemské noční oblohy, se skrývá Slunce. Digitálně spojené mozaiky byly pořízeny z odpovídajících šířek, jedna 29 stupňů severně a druhá 29 stupňů jižně od rovníku naší planety. Nahoře je severní pohled z observatoře IAC v La Palma, který byl pořízen v únoru 2020. Dole je dobře sesazená jižní scéna z observatoře ESO La Silla pořízená v dubnu 2016. Mléčná dráha v této projekci probíhá téměř svisle nad a pod obzor. Kolem galaktického středu v dolní polovině obrazu jsou výrazně vidět její tmavá mračna a jasné mlhoviny. V horní polovině se jasná Venuše noří do zvířetníkového světla. Zvířetníkové světlo je sluneční světlo slabě rozptylované meziplanetárním prachem a na hvězdnaté obloze sleduje v úplném kruhu rovinu ekliptiky Sluneční soustavy. Z obráceného obzoru z La Silla dolů ční kopule velkých dalekohledů, zatímco v La Palma jsou nad středem vícezrcadlové dalekohledy Magic. Když tyto obě polokoule noční oblohy prozkoumáte, tak můžete také najít Galaxii v Andromedě a Velký a Malý Magellanův oblak.
Související článek: Obrazem: Nebe z obou polokoulí

Seznam odkazů v popisu

  1. TWANight.org: The World At Night (TWAN)
  2. IAC.es: Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) - Roque de los Muchachos Observatory
  3. ESO.org: La Silla Observatory - ESO's first observatory
  4. NASA: Solar Szstem Exploration
  5. Astronom.cz: Petr Horálek: Two hemispheres sky

Štítky: Zvířetníkové světlo, Mléčná dráha, Obzor


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »