Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

212 hodin expozice Orionu

Uznání a copyright: Stanislav Volskiy, Rollover Annotation: Judy Schmidt

Souhvězdí Orion je mnohem více než tři hvězdy v jedné řadě. V tom směru je vesmír bohatý na impozantní mlhoviny. Abychom dokázali ještě více ocenit dobře známý kout oblohy, tak v průběhu mnoha jasných nocí v letech 2013 a 2014 byla pořízena jeho extrémně dlouhá expozice. Po celkem 212 hodinách času s kamerou a dalším roku zpracovávání vznikla koláž z 1400 expozic, která zabírá čtyřicetinásobek úhlového průměru Měsíce. Na obrazu se staly viditelnými mnohé zajímavé podrobnosti, jedna, která zvlášť přitahuje oči, je Barnardova smyčka, jasný červený kruhový filament uprostřed, který tvoří oblouk dolů. Ta obrovská červená mlhovina na snímku nahoře není mlhovina Roseta, je to ještě větší, ale méně známá mlhovina známá jako Lambda Orionis. Mlhovina Roseta ovšem vidět je: je to ta červená a bílá mlhovina vlevo nahoře: Jasná oranžová hvězda nad středem je Betelgeuse a jasná modrá hvězda vpravo dole je Rigel. Mezi další slavné mlhoviny patří Hlava čarodějnice, mlhovina Plamen, Liščí kožich, a pokud víte kde hledat, i poměrně malá mlhovina Koňská hlava. A ty tři slavné hvězdy, které tvoří pás lovce Oriona, se na tomto přeplněném snímku dají sotva najít, ale cvičené oko je najde o něco níže a vpravo od středu snímku.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2015-03-16 Mračna v lovci Orionu
  2. SmugMug.com: Orion_2787x2412px_25_percent_CR1_2_sRGB.jpg
  3. CatsAreOnTop.com: Foto: znuděná kočička u klávesnice :-)
  4. Wikipedia: Angular_diameter
  5. NASA: About the Moon: In Depth
  6. APOD: 2009-02-24 Barnardova smyčka kolem Koňské hlavy
  7. APOD: 2015-02-25 Růžicová mlhovina ve vodíku a kyslíku
  8. APOD: 2010-01-06 Skvrnitý povrch Betelgeuse
  9. EarthSky.org: Rigel in Orion is blue-white
  10. APOD: 2015-10-30 Mlhovina Hlava čarodějnice
  11. APOD: 2014-12-09 Mlhovina Plamen ve viditelném a infračerveném světle
  12. APOD: 2008-04-22 Mlhovina Liščí kožich z CFHT
  13. APOD: 2015-05-13 Velkolepá mlhovina Koňská hlava
  14. APOD: 2009-02-10 Pás Orionu
  15. Wikipedia: Orion_(constellation)

Štítky: Orion, Hluboký, M42


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »