Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Utváření prachového ohonu komety CG

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Jaký je původ kometárních ohonů? Na jádru komet nejsou zřejmá žádná místa, odkud by vyvěraly výtrysky, které by vytvářely kometární ohony. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků je vidět na snímku, který v roce 2015 pořídila kosmická sonda organizace ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku 2016 obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (kometa CG). Na snímku jsou vidět vlečky plynu a prachu, které unikají z četných míst z jádra komety CG, když se přibližovala ke Slunci a zahřívala se. Kometa má dva výrazné laloky, větší měří asi 4 kilometry a menší o rozměru asi 2,5 kilometru je k němu připojen úzkým krkem. Analýzy ukazují, že k vypařování musí docházet pod povrchem komety, aby se mohly vytvořit výtrysky prachu a ledu, které pak vidíme vyvěrat přes povrch. Kometa CG (též známá jako kometa 67P) ztrácí výtrysky asi jeden metr poloměru na každé 6,44 roků dlouhé orbitě kolem Slunce, což je rychlost, která ji za pouhých několik tisíc let zcela zničí. Sonda Rosetta svoji misi ukončila v roce 2016 řízeným dopadem na kometu GC.

Kometa NEOWISE na celé zeměkouli: Pozoruhodné snímky komety NEOWISE zaslané do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
  2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
  3. APOD: 2020-07-07 Kometa NEOWISE nad Libanonem
  4. ESA.int: Comet on 3 February 2015 – NavCam
  5. ESA.int: Europe's comet chaser
  6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  8. NASA: Sun
  9. Youtube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
  10. APOD: 2020-03-15 Sněžení na Čurjumov-Gerasimenko(vá)
  11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  12. NASA: Rosetta: Mission Overview
  13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou

Štítky: Kometa CG, Dust tail, Rosetta


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »