Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

V zelené společnosti: polární záře nad Norskem

Uznání a copyright: Max Rive

Pokud uvidíš polární záři, zvedni ruce. S touto instrukcí prošly dvě noci, většinou zamračené. Třetí noc návratu na stejné štíty, nejenom že byla jasná obloha, ale ještě se rozsvítila nádhernou podívanou polární záře. Ruce tedy vyletěly vysoko do vzduchu, trpělivost a zkušenost se vyplatila a podařilo se udělat tvůrčí snímek kompozicí ze tří jednotlivých expozic. To vše nad fjordem Austnesfjorden poblíž města Svolvear na Lofotech v severním Norsku. Počátkem roku 2014. Jelikož naše Slunce právě prošlo slunečním minimem svého 11letého cyklu, tak by se v několika příštích letech měla zvýšit povrchová aktivita a to slibuje vyvolávat více takových úžasných polárních září na Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2014-07-14 Polární záře nad severní Kanadou
  2. Flickr.com: Max Rive - Photo Tours: In Green Company
  3. Wikipedia: Fjord
  4. Wikipedia: Austnesfjorden
  5. Wikipedia: Svolvær
  6. Wikipedia: Lofoten
  7. NASA: Sun - Our Star
  8. APOD: 2019-03-06 Únor bez slunečních skvrn
  9. UCAR.edu: The Sunspot Cycle
  10. APOD: 2016-09-19 50 000 kilometrů nad Sluncem
  11. APOD: 2019-02-18 Dračí polární záře nad Islandem
  12. NASA: Earth

Štítky: Polární záře, Norway, Fjord


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »