< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. leden 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. leden 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Vertikální magnetické pole z NGC 5775

Uznání: NRAO, NASA, ESA, Hubble; Processing & Text: Jayanne English (U. Manitoba)

Jak daleko sahá magnetické pole nahoru a mimo spirální galaxie? Astronomové už desítky let vědí, že některé spirální galaxie mají magnetická pole. Ovšem poté, co byl radioteleskop VLA (Very Large Array) americké národní radioastronomické observatoře NRAO (zpopularizovaný ve filmu Kontakt) v roce 2011 vylepšen, tak se nečekaně objevilo, že by tato pole mohla sahat z disku vertikálně až několik tisíc světelných roků. Obraz z boku viděné spirální galaxie NGC 5775 pozorované přehlídkou CHANG-ES (Continuum Halos in Nearby Galaxies) ukazuje výběžky magnetických siločar, které mohou být u spirálních galaxií běžné. Siločáry galaktického magnetického pole stopuje záření elektronů, které se podél siločar pohybují po spirále téměř rychlostí světla a jsou tak obdobou železných pilin kolem tyčového magnetu. Filamenty na obrázku byly vypočteny právě z těchto stop z údajů VLA. Obraz ve viditelném světle pochází z dat Hubblova kosmického dalekohledu a ukazuje růžové plynové oblasti, kde se rodí hvězdy. Zdá se, že větry z těchto oblastí pomáhají utvářet krásná a daleko sahající galaktická magnetická pole.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Spiral_galaxy
  2. Wikipedia: Magnetic_field
  3. Wikipedia: Radio_telescope
  4. APOD: 2006-05-14 Velmi velké seskupení radioteleskopů
  5. NRAO.edu: National Radio Astronomy Observatory
  6. Wikipedia: Contact_(1997_American_film)
  7. NRAO.edu: The Expanded Very Large Array (EVLA) project
  8. Imgur.com: Foto: Kočka s vyplazeným jazykem :-)
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. NRAO.edu: NRAO Contest Winners Illustrate Diverse Cosmic Phenomena
  11. APOD: 2010-02-25 Spirální galaxie NGC 891
  12. Wikipedia: NGC_5775
  13. QueensU.ca: CHANG-ES: Continuum Halos in Nearby Galaxies - an EVLA Survey
  14. QueensU.ca: CHANG-ES Images Win in NRAO Contest
  15. APOD: 2021-01-20 Magnetické pole Vírové galaxie
  16. Youtu.be: Light Speed – fast, but slow
  17. Youtu.be: Cool Experiment Sand, Magnet & Iron filings
  18. IlluminatedUniverse.org: the-yin-and-yang-of-the-visible-and-invisible-in-spiral-galaxies
  19. NASA: Visible Light
  20. Google.com: Jayanne's Cosmos and Canvas Portfolio
  21. NASA: Hubble Space Telescope
  22. NASA: Stars
  23. APOD: 2019-07-23 M82: Galaxie se supergalaktickým větrem
  24. Harvard.edu: CHANG-ES. XXII. Coherent magnetic fields in the halos of spiral galaxies

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: NGC 5775, Magnetické pole, Spirální galaxie

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »