Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. únor 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. únor 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseverance: Sedm minut na Mars

Uznání videa: NASA, JPL

Jak těžké je přistát bezpečně na Marsu? Je to natolik těžké, že mnohem více pokusů o přistání selhalo, než uspělo. K dalšímu pokusu dojde ve čtvrtek. Hlavním problémem je, že marťanská atmosféra je příliš hustá, než aby se dala zanedbat, neboť by se v ní kosmická loď mohla roztavit. Na druhou stranu je tato atmosféra příliš řídká, než aby vaše kosmická loď mohla přistát jen na padáku a nerozbila se. Proto jak je vidět na videu, Perseverance ztratí většinu své vysoké rychlosti rozvinutím obrovského padáku, ale potom začne brzdit raketovými motory a když všechno půjde dobře, tak nakonec bude vše kulminovat vznášejícím se jeřábem Sky Crane, který pomalu na povrch posadí rover Perseverance o velikosti automobilu. Vypadá to bláznivě, ale rover Curiosity byl na Mars vysazen podobným způsobem v roce 2012. Od vstupu do atmosféry k dosednutí na povrch to trvá asi sedm minut a všechno koordinuje palubní počítač, jelikož Mars je příliš daleko pro interaktivní komunikaci. Během této doby lidé na Zemi budou prostě čekat, až se dozví, že přistání bylo úspěšné. Minulý týden začala Mars úspěšně obíhat družice Spojených arabských emirátů Hope a o den později ji následovala čínská mise Tianwen-1, která má v příštích měsících vysadit svůj vlastní rover.

Novinky: Zpravodajství z přistání roveru NASA Perseverance.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars exploration program: Historical log
  2. Wikipedia: Atmosphere_of_Mars
  3. Youtu.be: Melting Cans With The Mini Metal Foundry
  4. Youtu.be: How Do Parachutes Work?
  5. Youtu.be: 7 Minutes to Mars: NASA's Perseverance Rover Attempts Most Dangerous Landing Yet
  6. Planetary.org: Curiosity's skycrane maneuver
  7. NASA: Mars 2020 mission - Perseverance rover
  8. APOD: 2019-10-29 Vozítko Curiosity našlo zásoby jílu na Marsu
  9. APOD: 2012-07-31 Curiosity u Marsu: 7 minut napětí
  10. NASA: Mars - The Red Planet
  11. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  12. APOD: 2019-08-25 Opouštění Země
  13. Pdsa.org.uk: Foto: Ukrytá kočička :-)
  14. Wikipedia: United_Arab_Emirates
  15. Wikipedia: Emirates_Mars_Mission
  16. Wikipedia: China
  17. Wikipedia: Tianwen-1

Štítky: Mars, Vozítko, Landing


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »