Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. únor 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. únor 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseverance: Sedm minut na Mars

Uznání videa: NASA, JPL

Jak těžké je přistát bezpečně na Marsu? Je to natolik těžké, že mnohem více pokusů o přistání selhalo, než uspělo. K dalšímu pokusu dojde ve čtvrtek. Hlavním problémem je, že marťanská atmosféra je příliš hustá, než aby se dala zanedbat, neboť by se v ní kosmická loď mohla roztavit. Na druhou stranu je tato atmosféra příliš řídká, než aby vaše kosmická loď mohla přistát jen na padáku a nerozbila se. Proto jak je vidět na videu, Perseverance ztratí většinu své vysoké rychlosti rozvinutím obrovského padáku, ale potom začne brzdit raketovými motory a když všechno půjde dobře, tak nakonec bude vše kulminovat vznášejícím se jeřábem Sky Crane, který pomalu na povrch posadí rover Perseverance o velikosti automobilu. Vypadá to bláznivě, ale rover Curiosity byl na Mars vysazen podobným způsobem v roce 2012. Od vstupu do atmosféry k dosednutí na povrch to trvá asi sedm minut a všechno koordinuje palubní počítač, jelikož Mars je příliš daleko pro interaktivní komunikaci. Během této doby lidé na Zemi budou prostě čekat, až se dozví, že přistání bylo úspěšné. Minulý týden začala Mars úspěšně obíhat družice Spojených arabských emirátů Hope a o den později ji následovala čínská mise Tianwen-1, která má v příštích měsících vysadit svůj vlastní rover.

Novinky: Zpravodajství z přistání roveru NASA Perseverance.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars exploration program: Historical log
  2. Wikipedia: Atmosphere_of_Mars
  3. Youtu.be: Melting Cans With The Mini Metal Foundry
  4. Youtu.be: How Do Parachutes Work?
  5. Youtu.be: 7 Minutes to Mars: NASA's Perseverance Rover Attempts Most Dangerous Landing Yet
  6. Planetary.org: Curiosity's skycrane maneuver
  7. NASA: Mars 2020 mission - Perseverance rover
  8. APOD: 2019-10-29 Vozítko Curiosity našlo zásoby jílu na Marsu
  9. APOD: 2012-07-31 Curiosity u Marsu: 7 minut napětí
  10. NASA: Mars - The Red Planet
  11. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  12. APOD: 2019-08-25 Opouštění Země
  13. Pdsa.org.uk: Foto: Ukrytá kočička :-)
  14. Wikipedia: United_Arab_Emirates
  15. Wikipedia: Emirates_Mars_Mission
  16. Wikipedia: China
  17. Wikipedia: Tianwen-1

Štítky: Mars, Vozítko, Landing


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »