Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

PDS 70: Disky, planety a měsíce

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO); M. Benisty et al.

Není to ten velký disk, co přitahuje největší pozornost. I když je velký planetární disk kolem hvězdy PDS 70 zřetelně zobrazen a sám o sobě je docela zajímavý. Není to ani planeta vpravo, už uvnitř velkého disku, o které se mluví nejvíce. A to přesto, že planeta PDS 70c je nově vzniklá a je zajímavé, že se velikostí a hmotností podobá Jupiteru. Je to ta rozmazaná skvrna kolem planety PDS 70c, co způsobuje všechen rozruch. Předpokládá se, že ta rozmazaná skvrna je sama o sobě prachovým diskem, ze kterého vznikají měsíce, a to ještě nikdy nebylo pozorováno. Snímek pořídila soustava 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vysoko v poušti Atacama na severu Chile. Na základě dat z radioteleskopu ALMA astronomové usuzují, že exoplanetární disk, ve kterém se tvoří měsíce, má poloměr podobný dráze naší Země a jednoho dne se v něm mohou vytvořit asi tři měsíce velikosti Luny, což se příliš neliší od čtyř měsíců našeho Jupiteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Zooming in on the PDS 70 system
  2. APOD: 2004-10-19 Staré planetární prachové disky nalezené pomocí SST
  3. Wikipedia: PDS_70
  4. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  5. NASA: PDS 70 c
  6. BoredPanda.com: Foto: Pes, kočka a slepice za oknem :-)
  7. ESO.org: Astronomers make first clear detection of a moon-forming disc around an exoplanet
  8. ESO.org: The PDS 70 system as seen with ALMA
  9. APOD: 2014-05-26 Zrychlené záběry dalekohledu ALMA
  10. Wikipedia: Atacama_Large_Millimeter_Array
  11. Youtu.be: Atacama Desert / 4k Drone Video
  12. Wikipedia: Chile
  13. Harvard.edu: A Circumplanetary Disk around PDS70c
  14. Wiktionary.org: Luna
  15. NASA: The Galilean Satellites
  16. NASA: Jupiter

Štítky: Planetární prstence, PDS 70, Planety


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »