Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Padání míče ve Sluneční soustavě

Uznání a copyright videa: James O'Donoghue (JAXA) & Rami Mandow (Space Australia); Text: James O'Donoghue

Padá míč rychleji na Zemi, na Jupiteru nebo na Uranu? Tato animace ukazuje míč padající z výšky jednoho kilometru k povrchu známých těles sluneční soustavy za předpokladu, že není kladen odpor vzduchu. Gravitační síla závisí na hmotnosti přitahujícího tělesa, přičemž tělesa s větší hmotností dolů přitahují s větší silou. Ovšem gravitační síla také závisí na vzdálenosti od středu přítažlivosti, přičemž při kratší vzdálenosti míč padá rychleji. Při kombinaci hmotnosti a vzdálenosti může být překvapivé, že Uran přitahuje míč dolů o něco pomaleji než Země, přestože má více než 14krát větší hmotnost. To proto, že Uran má mnohem nižší hustotu, díky čemuž jsou vrcholky mraků dále od jeho středu přítažlivosti. Padající míč se sice vždycky zrychluje, ale kdybyste se na něm nacházeli, tak byste žádné zrychlování nepociťovali, protože byste se nacházeli ve volném pádu. Video ukazuje, že ze tří výše zmíněných planet míč na Jupiteru padá ještě rychleji, než na Zemi i na Uranu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Planetary Fact Sheet - Metric
  2. NASA: Falling Object with Air Resistance
  3. NASA: What Is Gravity?
  4. Media-Amazon.com: Foto: Přitažlivá kočka :-)
  5. Colorado.edu: Gravity Force Lab
  6. Wikipedia: Gravity
  7. NASA: Center of Gravity
  8. NASA: Uranus - The Sideways Planet
  9. APOD: 2010-07-13 Mozaika: Vítejte na planetě Zemi
  10. NASA: Uranus
  11. Study.com: Understanding the Center of Mass & Center of Gravity
  12. Stefanom.org: Super Planet Crash - Can you feel the gravity?
  13. NASA: Free Falling Object
  14. Youtu.be: A 1 Kilometer "Ball Drop" On Solar System Bodies
  15. APOD: 2019-02-05 Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru

Štítky: Pád míče, Sluneční soustava, Surface gravity


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »