Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M33: The Triangulum Galaxy

Uznání a copyright: Bernard Miller

V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato majestátní, shora viděná spirální galaxie M33. K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník, Galaxie v Trojúhelníku, nebo jen Trojúhelník. M33 měří něco přes 50 000 světelných roků a v Místní skupině galaxií je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze třetí největší. M33 je od Mléčné dráhy asi 3 miliony světelných roků daleko a ona samotná je satelitní galaxií Galaxie v Andromedě a tudíž astronomové v obou těchto galaxiích by měli mít nádherný vzájemný výhled na velkolepé spirální systémy hvězd. Co se pohledu z planety Země týká, tak na tomto ostrém snímku M33 jsou vidět modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti spolu s volně se vinoucími spirálními rameny. Nejjasnější hvězdotvornou oblastí je NGC 604 se spoustou prázdných míst, která je vidět v poloze 4 hodiny od středu galaxie. Podobně jako u M31, i u M33 jsou dobře proměřené populace proměnných hvězd, které tak pomohly udělat z této blízké spirály jakýsi kosmický metr vzdáleností ve Vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. HawAstSoc.org: Constellations: Triangulum -- A Triangle
  2. SEDS.org: Messier 33
  3. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 5 million Light Years - The Local Group of Galaxies
  4. APOD: 2021-11-06 Galaxie mezi dvěma přáteli
  5. arXiv.org: Constraints on the Proper Motion of the Andromeda Galaxy Based on the Survival of Its Satellite M33
  6. AZStarMan.net: M33 - The Triangulum Galaxy
  7. APOD: 2009-10-17 Jasné mlhoviny v M33
  8. HubbleSite.org: FIRESTORM OF STAR BIRTH SEEN IN A LOCAL GALAXY
  9. Harvard.edu: A spiral nebula as a stellar system: Messier 33.
  10. NASA: The Scale of the Universe - Great Debate in 1996

Štítky: M33, Spirální galaxie, Místní skupina, Ngc604, M31


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »