V blízké spirální galaxii M33 vzdálené asi 3 milióny světelných roků se v jejích ramenech nachází obří hvězdná školka NGC 604 o průměru asi 1300 světelných roků. Tedy je skoro 100krát větší než nejbližší hvězdotvorná oblast k planetě Zemi, mlhovina Orion v Mléčné dráze. Ve skutečnosti je NGC 604...
Tato majestátní, zepředu viděná spirální galaxie M33 je v malém souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník nebo Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných roků a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetí největší...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato majestátní, shora viděná spirální galaxie M33. K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník, Galaxie v Trojúhelníku, nebo jen Trojúhelník. M33 měří něco přes 50 000 světelných roků a v Místní skupině galaxií je po Galaxii v...
Tato vznešená, zepředu viděná spirální galaxie M33 sídlí v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Její populární názvy jsou galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze je třetím největším...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) je velkolepá, zepředu viděná spirální galaxie M33. Populárně se jí říká galaxie Větrník nebo jenom the Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a v Místní skupině je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze...
Tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Mezi její populární názvy patří galaxie Větrník nebo jenom galaxie Trojúhelník. M33 s průměrem přes 50 000 světelných let je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze třetí...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) obsahuje tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetím...
Tuto velkolepou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum). Mezi její jména patří i galaxie Větrník nebo je to prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu, se nachází v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Populárně se nazývá galaxie Větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší z Místní skupiny galaxií po...
V této mlhovině plné dutin katalogizované jako NGC 604 je rozptýlených více jak 200 nově vzniklých horkých, hmotných hvězd. Toto rozsáhlé mračno mezihvězdného plynu a prachu má 1500 světelných let a je ve skutečnosti obrovskou hvězdnou kolébkou ve vzdálenosti tří miliónů světelných let...
V blízké spirální galaxii M33 vzdálené asi 3 milióny světelných roků se v jejích ramenech nachází obří hvězdná školka NGC 604 o průměru asi 1300 světelných roků. Tedy je skoro 100krát větší než nejbližší hvězdotvorná oblast k planetě Zemi, mlhovina Orion v Mléčné dráze. Ve skutečnosti je NGC 604...
Tato majestátní, zepředu viděná spirální galaxie M33 je v malém souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník nebo Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných roků a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetí největší...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato majestátní, shora viděná spirální galaxie M33. K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník, Galaxie v Trojúhelníku, nebo jen Trojúhelník. M33 měří něco přes 50 000 světelných roků a v Místní skupině galaxií je po Galaxii v...
Tato vznešená, zepředu viděná spirální galaxie M33 sídlí v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Její populární názvy jsou galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze je třetím největším...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) je velkolepá, zepředu viděná spirální galaxie M33. Populárně se jí říká galaxie Větrník nebo jenom the Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a v Místní skupině je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze...
Tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Mezi její populární názvy patří galaxie Větrník nebo jenom galaxie Trojúhelník. M33 s průměrem přes 50 000 světelných let je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze třetí...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) obsahuje tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetím...
Tuto velkolepou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum). Mezi její jména patří i galaxie Větrník nebo je to prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu, se nachází v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Populárně se nazývá galaxie Větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší z Místní skupiny galaxií po...
V této mlhovině plné dutin katalogizované jako NGC 604 je rozptýlených více jak 200 nově vzniklých horkých, hmotných hvězd. Toto rozsáhlé mračno mezihvězdného plynu a prachu má 1500 světelných let a je ve skutečnosti obrovskou hvězdnou kolébkou ve vzdálenosti tří miliónů světelných let...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
