Malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum) skrývá tuto nádhernou spirální galaxii Messier 33, kterou lze pozorovat zepředu. Mezi její populární názvy patří Galaxie větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní...
V blízké spirální galaxii M33 vzdálené asi 3 milióny světelných roků se v jejích ramenech nachází obří hvězdná školka NGC 604 o průměru asi 1300 světelných roků. Tedy je skoro 100krát větší než nejbližší hvězdotvorná oblast k planetě Zemi, mlhovina Orion v Mléčné dráze. Ve skutečnosti je NGC 604...
Tato majestátní, zepředu viděná spirální galaxie M33 je v malém souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník nebo Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných roků a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetí největší...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato majestátní, shora viděná spirální galaxie M33. K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník, Galaxie v Trojúhelníku, nebo jen Trojúhelník. M33 měří něco přes 50 000 světelných roků a v Místní skupině galaxií je po Galaxii v...
Tato vznešená, zepředu viděná spirální galaxie M33 sídlí v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Její populární názvy jsou galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze je třetím největším...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) je velkolepá, zepředu viděná spirální galaxie M33. Populárně se jí říká galaxie Větrník nebo jenom the Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a v Místní skupině je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze...
Tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Mezi její populární názvy patří galaxie Větrník nebo jenom galaxie Trojúhelník. M33 s průměrem přes 50 000 světelných let je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze třetí...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) obsahuje tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetím...
Tuto velkolepou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum). Mezi její jména patří i galaxie Větrník nebo je to prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu, se nachází v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Populárně se nazývá galaxie Větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší z Místní skupiny galaxií po...
V této mlhovině plné dutin katalogizované jako NGC 604 je rozptýlených více jak 200 nově vzniklých horkých, hmotných hvězd. Toto rozsáhlé mračno mezihvězdného plynu a prachu má 1500 světelných let a je ve skutečnosti obrovskou hvězdnou kolébkou ve vzdálenosti tří miliónů světelných let...
Malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum) skrývá tuto nádhernou spirální galaxii Messier 33, kterou lze pozorovat zepředu. Mezi její populární názvy patří Galaxie větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní...
V blízké spirální galaxii M33 vzdálené asi 3 milióny světelných roků se v jejích ramenech nachází obří hvězdná školka NGC 604 o průměru asi 1300 světelných roků. Tedy je skoro 100krát větší než nejbližší hvězdotvorná oblast k planetě Zemi, mlhovina Orion v Mléčné dráze. Ve skutečnosti je NGC 604...
Tato majestátní, zepředu viděná spirální galaxie M33 je v malém souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník nebo Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných roků a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetí největší...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato majestátní, shora viděná spirální galaxie M33. K jejím populárním názvům patří galaxie Větrník, Galaxie v Trojúhelníku, nebo jen Trojúhelník. M33 měří něco přes 50 000 světelných roků a v Místní skupině galaxií je po Galaxii v...
Tato vznešená, zepředu viděná spirální galaxie M33 sídlí v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Její populární názvy jsou galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze je třetím největším...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) je velkolepá, zepředu viděná spirální galaxie M33. Populárně se jí říká galaxie Větrník nebo jenom the Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a v Místní skupině je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze...
Tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Mezi její populární názvy patří galaxie Větrník nebo jenom galaxie Trojúhelník. M33 s průměrem přes 50 000 světelných let je po Galaxii v Andromedě (M31) a naší Mléčné dráze třetí...
V malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) se nachází tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Malé severní souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) obsahuje tuto vznešenou, zepředu viděnou spirální galaxii M33. Její populární název je galaxie Větrník nebo jen Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a po Galaxii v Andromedě (M31) a naší vlastní Mléčné dráze je třetím...
Tuto velkolepou, zepředu viděnou spirální galaxii M33 hostí malé severní souhvězdí Trojúhelník (Triangulum). Mezi její jména patří i galaxie Větrník nebo je to prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 měří přes 50 000 světelných let a je třetí největší galaxií v Místní skupině po Galaxii v...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Tato vznešená spirální galaxie M33, která je vidět zepředu, se nachází v malém severním souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum). Populárně se nazývá galaxie Větrník nebo prostě Galaxie v Trojúhelníku. M33 má průměr přes 50 000 světelných let a je třetí největší z Místní skupiny galaxií po...
V této mlhovině plné dutin katalogizované jako NGC 604 je rozptýlených více jak 200 nově vzniklých horkých, hmotných hvězd. Toto rozsáhlé mračno mezihvězdného plynu a prachu má 1500 světelných let a je ve skutečnosti obrovskou hvězdnou kolébkou ve vzdálenosti tří miliónů světelných let...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
