Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vysoký útes na kometě Čurjumov Gerasimenko(vá)

Uznání a licence: ESA, Rosetta spacecraft, NAVCAM; Additional Processing: Stuart Atkinson

Tento vysoký útes se nevyskytuje ani na planetě, ani na měsíci, ale na kometě. Útes objevila jako součást tmavého jádra komety Čurjumov-Gerasimenko(vá) (CG) kosmická sonda Rosetta, kterou vypustila ESA, aby se se Slunce obíhající kometou setkala v roce 2014. Členitý útes na snímku Rosetta zachytila v roce 2014. I když útes strmí asi kilometr vysoko, tak nízká gravitace na povrchu komety by nejspíš umožnila na něj vylézt a dokonce i skok z něho by se dal přežít. Na úpatí útesu je poměrně hladký terén posetý balvany o průměru až 20 metrů. Údaje z Rosetty ukazují na to, že led z této komety má výrazně jiný podíl deuteria, a tudíž pravděpodobně i jiný původ, než voda v pozemských oceánech. Rosetta svou misi ukončila řízeným dopadem na kometu v roce 2016. Kometa CG uskutečnila další těsné přiblížení k Zemi a je stále vidět i malým dalekohledem.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  2. Wikipedia: Rosetta_(spacecraft)
  3. APOD: 2009-11-23 Srpek Země z odlétající sondy Rosetta
  4. ESA.int: European Space Agency
  5. ESA.int: Comet on 10 December 2014 – NavCam
  6. Wordpress.com: CUMBRIAN SKY: The Cliffs of Churyumov-Gerasimenko
  7. ESA.int: COMETWATCH 10 DECEMBER
  8. Findglocal.com: Foto: Kočička na Mt. Babygate :-)
  9. APOD: 2014-02-10 Pád k Zemi
  10. APOD: 2020-11-29 Verona Rupes: Nejvyšší známý útes ve Sluneční soustavě
  11. ESA.int: BOULDER CLOSE-UP
  12. NASA: Rosetta and Philae
  13. NASA: 67P/ Churyumov-Gerasimenko
  14. Wikipedia: Deuterium
  15. ESA.int: Rosetta fuels debate on origin of Earth’s oceans
  16. ESA.int: Mission complete: Rosetta’s journey ends in daring descent to comet
  17. APOD: 2021-10-22 Kometa a Krab
  18. EarthSky.org: Heads up! Famous comet 67P/C-G nearly closest

Štítky: Kometa, Cliff, CG


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »