Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Verona Rupes: Nejvyšší známý útes ve Sluneční soustavě

Uznání: Voyager 2, NASA

Přežili byste skok z nejvyššího útesu ve Sluneční soustavě? Zcela jistě. Hloubka Verona Rupes na Uranově měsíci Mirandě se odhaduje na 20 kilometrů, desetinásobek hloubky Velkého kaňonu na Zemi. Vzhledem k nízké gravitaci na Mirandě by dobrodruhům pád z vrcholu trval 12 minut a dole by dosahovali rychlosti závodního auta, asi 200 kilometrů za hodinu. Pád by se i tak dal při použití vhodných airbagů přežít. Tento snímek Verona Rupes pořídila v roce 1986 při průletu kosmická sonda Voyager 2. Jak takový obrovský útes vznikl není zatím známo, ale může to souviset s velkým impaktem nebo s tektonickým pohybem povrchu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Verona_Rupes
  2. NASA: Uranus - The Sideways Planet
  3. NASA: Miranda
  4. NPS.gov: Grand Canyon National Park
  5. Blogspot.com: Dr. Schenk's 3D House of Satellites: Miranda's Warning
  6. Acidcow.com: Foto: Pes v proudu vzduchu z auta :-)
  7. Vimeo.com: Wanderers - a short film by Erik Wernquist
  8. APOD: 2014-02-10 Pád k Zemi
  9. Youtube.com: Airbag Deployment in Slow Motion
  10. NASA: PIA00044: Miranda High Resolution of Large Fault
  11. APOD: 2002-08-31 Lahvová pošta Voyagerů
  12. APOD: 2008-07-23 Vysoké útesy kolem Echus Chasma na Marsu
  13. APOD: 2005-03-08 Kráter na Mimasu
  14. NASA: Tectonic Plates and Plate Boundaries (WMS)

Štítky: Uran, Miranda, Verona Rupes


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »