Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Labuť bez hvězd

Uznání a copyright: Bowen James Cameron

Aby byl vidět na obloze slabě zářící plyn, tak je třeba citlivé kamery a dalekohledu. Například tento dvanáct stupňů široký pohled na severní část souhvězdí Labutě (Cygnus) ukazuje řadu komplexních kosmických mračen plynu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. Mozaika z teleskopických snímků byla pořízena přes dva filtry: H-alfa filtr, který propouští pouze viditelné červené světlo zářících atomů vodíku a modrý filtr, který propouští především světlo emitované malým množstvím vybuzeného kyslíku. Tudíž jsou na snímku s expozicí 18 hodin modré oblasti teplejší než červené. Následné digitální zpracování odstranilo myriády bodových hvězd z Mléčné dráhy. Rozeznat se dají jasné mlhoviny NGC 7000 (Severní Amerika), a IC 5070 (mlhovina Pelikán) vlevo s IC 1318 (Motýlovou mlhovinou) a NGC 6888 (Srpkovou mlhovinou) vpravo, ale v širokoúhlém poli se dají najít i další.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2007-09-20 Severní Cygnus
  2. Wikipedia: Cygnus_(constellation)
  3. NASA: The Milky Way Galaxy
  4. Wikipedia: Astronomical_filter
  5. Wikipedia: H-alpha
  6. APOD: 2005-12-23 Vodík a prach v Růžicové mlhovině
  7. Wikipedia: Doubly_ionized_oxygen
  8. Quora.com: If blue is the hottest temperature, then why is red hot and blue cold on taps?
  9. Snopes.com: Představa domácího počítače z počátků
  10. APOD: 2008-10-28 Mlhovina Severní Amerika
  11. APOD: 2016-11-19 IC 5070: Zaprášený Pelikán v Labuti
  12. APOD: 2018-08-04 Střed Labutě
  13. APOD: 2020-10-17 Labuť: Bublina a Srpek

Štítky: Cygnus, Vodík, Oxygen


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »