Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. srpen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. srpen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Střed Labutě

Uznání a copyright: Mauro Narduzzi (acquisition) / Roberto Colombari (processing)

Ve středu Severního kříže, slavného astérismu v souhvězdí Labutě (Cygnus), se nachází nadobří hvězda gama Cygni. Tato jasná hvězda, též známá svým vlastním jménem Sadr, leží uprostřed toho krásného koutu nebe se spoustou hvězd, mračen prachu a zářivých mlhovin v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Zorné pole zabírá na obloze téměř 4 stupně (8 úplňků) a obsahuje emisní mlhovinu a otevřenou hvězdokupu NGC 6910. Vlevo od gama Cygni je ve tvaru dvou zářících kosmických křídel rozdělených dlouhým tmavým pásem prachu IC 1318 mlhovina s pochopitelným názvem Motýl. Vlevo nahoře od gama Cygni jsou mladé a stále těsně vázané hvězdy NGC 6910. Některé odhady vzdáleností umísťují gama Cygni asi 1800 světelných let daleko, zatímco pro IC 1318 a NGC 6910 jsou od 2000 do 5000 světelných let.

Štítky: Cygnus, Gamma cygni, Sadr, Ic1318, Ngc6910


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »