Úvodní  >  Štítky  >  Štítek sadr

Štítek: sadr

APOD Mozaika Labuti 2010 - 2020

Tento krásný kout oblohy vykreslily tahy štětce mezihvězdného prachu a zářícího plynu přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labuti (Cygnus). Rozsáhlá, přes desetiletí tvořená mozaika se 400 hodinami obrazových dat na obloze zabírá impozantních 28 x 18...

APOD Nebe v Labuti

Tento krásný kout nebe namaloval štětec mezihvězdného prachu a zářícího vodíku přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus). Širokoúhlá mozaika má na obloze impozantní rozpětí 24 stupňů a skládá se z obrazových dat pořízených třemi...

APOD Střed Labutě

Ve středu Severního kříže, slavného astérismu v souhvězdí Labutě (Cygnus), se nachází nadobří hvězda gama Cygni. Tato jasná hvězda, též známá svým vlastním jménem Sadr, leží uprostřed toho krásného koutu nebe se spoustou hvězd, mračen prachu a zářivých mlhovin v rovině naší Galaxie...

APOD Obloha ve středu Labutě

Tento krásný kout nebe v rovině naší Mléčné dráhy poblíž severního konce Velké trhliny a u středu souhvězdí Labutě (Cygnus) namaloval svými tahy kosmický štětec zářícího vodíku. Scéna zachycená na mozaice z 36 panelů teleskopických obrazových dat zabírá asi 6 stupňů. Od středu mozaiky je...

APOD Mračna v Labuti

Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...

APOD Mlhoviny v Severním kříži

Prozkoumejte krásnou a komplexní oblast mlhovin, která se na tomto širokoúhlém snímku táhne podél Mléčné dráhy. Snímek 25 krát 25 stupňů se středem na Severní kříž, což je slavný asterismus v souhvězdí Labutě, zdůrazňuje oblaka kosmického plynu. Hvězdy jasný horký nadobr Deneb vlevo dole, na...

APOD Střed Labutě

Ve středu Severního kříže, slavného asterismu v souhvězdí Labutě (Cygnus), se nachází. nadobr Gama Cygni. Tato jasná hvězda známá pod vlastním jménem Sadr se též nachází ve středu tohoto nádherného pole hvězd s komplexem hvězd, prachových mračen a zářící mlhovinou v rovině naší Mléčné...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »