Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. prosinec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. prosinec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Krvavý Měsíc s modrým pruhem

Uznání: Angel Yu

Co způsobuje modrý pruh přes Měsíc během zatmění Měsíce? Modrý pruh je sice skutečný, ale obvykle je dost špatně vidět. Snímek zatmění Měsíce z minulého týdne s vysokým dynamickým rozsahem (HDR) pořízený z čínského Yanchengu byl digitálně zpracován tak, aby vyrovnal jas Měsíce a aby se zvýraznily barvy. Šedá barva vpravo dole je přirozená barva Měsíce přímo osvětleného slunečním světlem. Levá horní část Měsíce není přímo osvětlena Sluncem, jelikož je zatmělá v zemském stínu. Je ovšem slabě osvětlena slunečním světlem, které prošlo hluboko zemskou atmosférou. Tato část Měsíce je červená a říká se jí krvavý Měsíc a to ze stejného důvodu, proč jsou pozemské západy Slunce červené: protože vzduch rozptyluje více modré světlo, než červené. Ten neobvyklý modrý pruh je jiný, jeho barva vzniká ze slunečního světla, které prošlo vysoko v zemské atmosféře, kde ozón lépe pohlcuje červené světlo, než modré. Zítra nastane úplné zatmění Slunce, ale jeho totalita bude naneštěstí vidět pouze v blízkosti jižního pólu Země.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: High_dynamic_range
  2. Wikipedia: China
  3. Youtu.be: Yancheng,the 39th largest city in China HD(top100 chinese cities)
  4. APOD: 2020-11-11 Barvy Měsíce
  5. UniverseToday.com: What Color is the Moon?
  6. NASA: Earth's Moon
  7. APOD: 2021-05-25 Měsíc při úplném zatmění
  8. APOD: 2021-11-25 U okraje stínu
  9. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  10. TimeAndDate.com: What Is a Blood Moon?
  11. NASA: Why Is the Sky Blue?
  12. NASA: Colorful Lunar Eclipse
  13. AtOptics.co.uk: Ozone - The Stratosphere
  14. PBS.org: Can you find the turquoise in Wednesday’s lunar eclipse?
  15. NASA: Dec. 4, 2021 Eclipse
  16. OneCMS.io: Foto: Kočička :-)
  17. APOD: 2017-07-30 Úplné zatmění na konci světa
  18. Wikipedia: Antarctica

Štítky: Měsíc, Blue band, Lunární zatmění


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »