Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

T Tauri a Hindova proměnná mlhovina

Uznání a copyright: Dawn Lowry, Gian Lorenzo Ferretti, Ewa Pasiak and Terry Felty

Ta oranžová hvězda ve středu nahoře v zaprášeném teleskopickém poli T Tauri, prototyp třídy proměnných hvězd typu T Tauri. Vedle ní (vpravo) je žlutý kosmický oblak historicky známý jako Hindova proměnná mlhovina (NGC 1555). About 650 light-years away, Hvězda i mlhovina jsou na okraji místní bubliny a molekulárního mračna v Býku a jak u hvězdy, tak i u mlhoviny se pozorují výrazné změny jasnosti, ale ne nutně ve stejnou dobu, což přispívá k záhadnosti této zajímavé oblasti. Hvězdy typu T Tauri se nyní obecně považují za mladé (méně než pár milionů let), Slunci podobné hvězdy stále ještě v raných stupních vývoje. Aby se situace ještě více zkomplikovala, infračervená pozorování naznačují, že samotná hvězda T Tauri je součástí vícenásobného systému, a naznačují, že přidružená mlhovina Hind's Nebula může rovněž obsahovat velmi mladý hvězdný objekt. Další komplikací situace je, že infračervená pozorování naznačují, že samotná hvězda T Tauri je součástí vícenásobného systému a naznačují, že přidružená Hindova mlhovina může rovněž obsahovat velmi mladý hvězdný objekt. Dobře komponovaný snímek zabírá v odhadované vzdálenosti T-Tauri asi 8 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. AstroBin.com: Dawn Lowry: NGC 1555 Hind's Variable Nebula
  2. AAVSO.org: T Tauri
  3. Harvard.edu: NGC 1555 Hind's Variable Nebula
  4. arXiv.org: Star formation near the Sun is driven by expansion of the Local Bubble
  5. SkyAndTelescope.org: 1,000-LIGHT-YEAR "BUBBLE" IS THE SOURCE OF ALL NEARBY BABY STARS
  6. NASA: Hubble Catches Jets, Bubbles, Bursts of Light in Taurus
  7. GSU.edu: Gravitational Collapse
  8. arXiv.org: A High Spatial Resolution Infrared View of the T Tauri Multiple System
  9. DavidDarling.info: Hind, John Russell (1823–1895)

Štítky: Ngc1555, Variable star, T tauri, Ngc1554, Young star, Star-formation


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »