Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rekordní protuberance ze Solar Orbiteru

Uznání: Solar Orbiter, EUI Team, ESA & NASA; h/t: Bum-Suk Yeom

Co se stalo na našem Slunci? Slunce minulý měsíc vytvořilo největší kdy zobrazenou protuberanci spolu s celým slunečním kotoučem. Rekordní snímek zachytila v ultrafialovém světle sluneční družice Solar Orbiter. Klidná sluneční protuberance je mračno horkého plynu udržovaného nad povrchem Slunce slunečním magnetickým polem. Tato sluneční protuberance byla obrovská, její délka se rovnala průměru Slunce samotného. Sluneční protuberance mohou nepředvídatelně vybuchovat a vyvrhovat horký plyn do Sluneční soustavy prostřednictvím koronálních výronů hmoty CME (Coronal Mass Ejection). Když CME zasáhne Zemi a její magnetosféru, tak mohou nastat jasné polární záře. Tato protuberance sice vytvořila CME, ta ale směřovala daleko od Země. I když energetický mechanismus, který vytváří a udržuje sluneční protuberance jistě nějak souvisí s proměnlivým magnetickým polem, tak zůstává nadále předmětem výzkumu.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2022-01-30 Sluneční protuberance ze SOHO
  2. APOD: 2018-02-04 Venuše a trojitě ultrafialové Slunce
  3. ESA.int: Giant solar eruption seen by Solar Orbiter
  4. Aanda.org: The Solar Orbiter EUI instrument: The Extreme Ultraviolet Imager
  5. NASA: Ultraviolet Waves
  6. Wikipedia: Solar_Orbiter
  7. ESA.int: solar orbiter
  8. NASA: Solar Orbiter
  9. NASA: What is a solar prominence?
  10. APOD: 2011-11-06 Těkající oranžové Slunce
  11. NASA: The Dynamic Solar Magnetic Field - Narrated
  12. APOD: 2022-02-16 Sluneční protuberance jak Eiffelova věž
  13. Mirror.co.uk: Foto: Kočička na růžovém :-)
  14. APOD: 2012-09-17 Výbuch slunečního filamentu
  15. Wikipedia: Coronal_mass_ejection
  16. NASA: A Coronal Mass Ejection strikes the Earth!
  17. NASA: Earth's Magnetosphere
  18. APOD: 2020-11-09 V zelené společnosti: polární záře nad Norskem
  19. APOD: 2016-01-10 Sluneční bouře: Koronální výtrysk hmoty
  20. APOD: 2019-05-26 Sluneční protuberance z SDO
  21. Harvard.edu: A Coronal Mass Ejection strikes the Earth!

Štítky: Eruptivní protuberance, Slunce, Solar Orbiter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »