Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zápas dvou pásů za noci

Uznání a copyright: Jeff Dai (TWAN)

Co jsou ty dva pásy na obloze? Pás, který je běžněji vidět je ten vpravo a jedná se o centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Naše Slunce obíhá v disku této spirální galaxie, takže se zevnitř tento disk jeví jako pás o srovnatelné jasnosti kolem celé oblohy. Pás Mléčné dráhy se dá vidět celý rok, pokud jste mimo světla měst. Méně běžný je ten pás zvířetníkového světla vlevo, slunečního světla odraženého od částic, které v naší Sluneční soustavě obíhají Slunce. Zvířetníkové světlo je nejjasnější u Slunce a tak je nejlépe vidět těsně před východem Slunce nebo těsně po západu. Za některých večerů na severu, zvláště v březnu a dubnu, může být stuha zvířetníkového světla docela výrazná. Teprve v tomto století se zjistilo, že zvířetníkový prach většinou vyvrhly komety, které prošly blízko Jupiteru. Oba pásy mohou být na obloze vidět vedle sebe pouze v jistých obdobích roku, jako v tomto případě. Na snímku pořízeném koncem ledna nad zamrzlým jezerem Kanding v čínské provincii Sichuan je též Galaxie v Andromedě a meteor.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. NASA: Sun - Our Star
  3. APOD: 2017-09-17 Jasná spirální galaxie M81
  4. APOD: 2017-03-28 Král křídel Hoodoo pod Mléčnou dráhou
  5. APOD: 2011-07-10 Pás Mléčné dráhy
  6. PetaPixel.com: How Light Pollution Changes Our View of the Orion Constellation
  7. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  8. Wikipedia: Zodiacal_light
  9. APOD: 2007-09-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  10. APOD: 2004-08-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  11. Harvard.edu: Cometary Origin of the Zodiacal Cloud and Carbonaceous Micrometeorites. Implications for Hot Debris Disks
  12. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru
  13. TWANight.org: Dueling Lights
  14. Youtu.be: This is Kangding , Sichuan. A city you will love!
  15. Wikipedia: China
  16. Wikipedia: Sichuan
  17. APOD: 2022-01-19 M31: Galaxie v Andromedě

Štítky: Zvířetníkové světlo, Mléčná dráha, M31


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »