Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zápas dvou pásů za noci

Uznání a copyright: Jeff Dai (TWAN)

Co jsou ty dva pásy na obloze? Pás, který je běžněji vidět je ten vpravo a jedná se o centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Naše Slunce obíhá v disku této spirální galaxie, takže se zevnitř tento disk jeví jako pás o srovnatelné jasnosti kolem celé oblohy. Pás Mléčné dráhy se dá vidět celý rok, pokud jste mimo světla měst. Méně běžný je ten pás zvířetníkového světla vlevo, slunečního světla odraženého od částic, které v naší Sluneční soustavě obíhají Slunce. Zvířetníkové světlo je nejjasnější u Slunce a tak je nejlépe vidět těsně před východem Slunce nebo těsně po západu. Za některých večerů na severu, zvláště v březnu a dubnu, může být stuha zvířetníkového světla docela výrazná. Teprve v tomto století se zjistilo, že zvířetníkový prach většinou vyvrhly komety, které prošly blízko Jupiteru. Oba pásy mohou být na obloze vidět vedle sebe pouze v jistých obdobích roku, jako v tomto případě. Na snímku pořízeném koncem ledna nad zamrzlým jezerem Kanding v čínské provincii Sichuan je též Galaxie v Andromedě a meteor.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. NASA: Sun - Our Star
  3. APOD: 2017-09-17 Jasná spirální galaxie M81
  4. APOD: 2017-03-28 Král křídel Hoodoo pod Mléčnou dráhou
  5. APOD: 2011-07-10 Pás Mléčné dráhy
  6. PetaPixel.com: How Light Pollution Changes Our View of the Orion Constellation
  7. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  8. Wikipedia: Zodiacal_light
  9. APOD: 2007-09-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  10. APOD: 2004-08-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  11. Harvard.edu: Cometary Origin of the Zodiacal Cloud and Carbonaceous Micrometeorites. Implications for Hot Debris Disks
  12. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru
  13. TWANight.org: Dueling Lights
  14. Youtu.be: This is Kangding , Sichuan. A city you will love!
  15. Wikipedia: China
  16. Wikipedia: Sichuan
  17. APOD: 2022-01-19 M31: Galaxie v Andromedě

Štítky: Zvířetníkové světlo, Mléčná dráha, M31


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »