Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zápas dvou pásů za noci

Uznání a copyright: Jeff Dai (TWAN)

Co jsou ty dva pásy na obloze? Pás, který je běžněji vidět je ten vpravo a jedná se o centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Naše Slunce obíhá v disku této spirální galaxie, takže se zevnitř tento disk jeví jako pás o srovnatelné jasnosti kolem celé oblohy. Pás Mléčné dráhy se dá vidět celý rok, pokud jste mimo světla měst. Méně běžný je ten pás zvířetníkového světla vlevo, slunečního světla odraženého od částic, které v naší Sluneční soustavě obíhají Slunce. Zvířetníkové světlo je nejjasnější u Slunce a tak je nejlépe vidět těsně před východem Slunce nebo těsně po západu. Za některých večerů na severu, zvláště v březnu a dubnu, může být stuha zvířetníkového světla docela výrazná. Teprve v tomto století se zjistilo, že zvířetníkový prach většinou vyvrhly komety, které prošly blízko Jupiteru. Oba pásy mohou být na obloze vidět vedle sebe pouze v jistých obdobích roku, jako v tomto případě. Na snímku pořízeném koncem ledna nad zamrzlým jezerem Kanding v čínské provincii Sichuan je též Galaxie v Andromedě a meteor.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. NASA: Sun - Our Star
  3. APOD: 2017-09-17 Jasná spirální galaxie M81
  4. APOD: 2017-03-28 Král křídel Hoodoo pod Mléčnou dráhou
  5. APOD: 2011-07-10 Pás Mléčné dráhy
  6. PetaPixel.com: How Light Pollution Changes Our View of the Orion Constellation
  7. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  8. Wikipedia: Zodiacal_light
  9. APOD: 2007-09-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  10. APOD: 2004-08-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  11. Harvard.edu: Cometary Origin of the Zodiacal Cloud and Carbonaceous Micrometeorites. Implications for Hot Debris Disks
  12. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru
  13. TWANight.org: Dueling Lights
  14. Youtu.be: This is Kangding , Sichuan. A city you will love!
  15. Wikipedia: China
  16. Wikipedia: Sichuan
  17. APOD: 2022-01-19 M31: Galaxie v Andromedě

Štítky: Zvířetníkové světlo, Mléčná dráha, M31


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »