Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pozorovatelný vesmír

Uznání ilustrace a licence: Wikipedia, Pablo Carlos Budassi

Jak daleko dohlédnete? Všechno co můžete vidět a všechno co byste vůbec mohli vidět, pokud by vaše oči mohly detekovat různé druhy záření, je pozorovatelný vesmír. Ve světle to nejvzdálenější co můžeme vidět přichází z mikrovlnného záření kosmického pozadí z doby před 13,8 miliardami let, kdy byl vesmír neprůhledný jako hustá mlha. Některá neutrina a gravitační vlny, které jsou kolem nás, přicházejí z ještě větších vzdáleností, ale lidstvo dosud nemá prostředky jak je detekovat. Tento snímek ilustruje pozorovatelný vesmír ve vzrůstajícím kompaktním měřítku se Zemí a Sluncem ve středu, s naší Sluneční soustavou kolem, s okolními hvězdami, blízkými galaxiemi, vzdálenými galaxiemi, filamenty rané hmoty a s mikrovlnného záření kosmického pozadí. Kosmologové typicky předpokládají, že náš pozorovatelný vesmír je pouze blízká část větší entity známé jako "vesmír", kde platí stejná fyzika. Existuje však několik směrů populárních, ale spekulativních úvah, které tvrdí, že i náš vesmír je součástí většího multivesmíru, kde se vyskytují buď jiné fyzikální konstanty, platí jiné fyzikální zákony, fungují vyšší dimenze, nebo existují mírně odlišné náhodné verze našeho standardního vesmíru.

Ke stažení: Anotovaná verze snímku s vysokým rozlišením | Klikatelná anotovaná verze.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Observable_universe
  2. NASA: Tests of Big Bang: The CMB
  3. Wikipedia: Age_of_the_universe
  4. Wisc.edu: IceCube and Neutrinos
  5. CalTech.edu: LIGO: What are Gravitational Waves?
  6. Wikimedia: File:Extended universe logarithmic illustration (English annotated).png
  7. Wikipedia: Logarithmic_scale
  8. NASA: Earth
  9. NASA: Sun
  10. NASA: Solar System
  11. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 12.5 Light Years - The Nearest Stars
  12. APOD: 2011-06-14 Blízký vesmír
  13. APOD: 2018-03-05 Hubblovo ultra hluboké pole ve světle a zvuku
  14. APOD: 2014-05-12 Simulace Vesmíru od Illustrisu
  15. APOD: 2013-03-25 Planck zmapoval mikrovlnné pozadí
  16. NASA: How does the universe work?
  17. Apod.com: Multiverses
  18. Wikipedia: Multiverse
  19. Medium.com: Ask Ethan #96: Is the Multiverse science?
  20. PBS.org: How Many Dimensions Does the Universe Really Have?
  21. APOD: 2017-04-01 Roztrhněte vesmír

Štítky: Kosmologie, Pozorovatelný vesmír, Illustration


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »