Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stíny u jižního pólu Měsíce

Uznání: NASA, Arizona State U., Lunar Reconnaissance Orbiter

Je to snímek povrchu Měsíce mikroskopem? Ne, je to multitemporální mapa osvětlení pořízená širokoúhlou kamerou. K jejímu vytvoření pořídila družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) v průběhu 6 lunárních dnů (6 pozemských měsíců) 1700 snímků, které opakovaně pokrývaly oblast se středem na jižním pólu Měsíce z různých úhlů. Výsledné snímky byly poskládány na sebe a vznikla tak mapa, která znázorňuje, kolik procent času bylo každé místo na povrchu osvětleno Sluncem. Ve stínu přesvědčivě zůstává dno kráteru Shackleton o průměru 19 kilometrů poblíž středu mapy. Samotný jižní pól Měsíce je na okraji tohoto kráteru přibližně na 9 hodinách. Dna kráterů v blízkosti jižního a severního pólu Měsíce mohou zůstat v trvalém stínu, zatímco vrcholky hor mohou zůstávat v téměř nepřetržitém slunečním světle. Dna zastíněných kráterů by mohla pro budoucí základny představovat zásobárny vodního ledu, zatímco Sluncem osvětlené vrcholky hor mohou být vhodné pro získávání energie ze Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. ASU.edu: South Pole Illumination Map
  2. NASA: Lunar Reconnaissance Orbiter
  3. Wikipedia: Lunar_south_pole
  4. ASU.edu: South Pole Illumination Map
  5. NASA: Sun
  6. NASA: LRO Peers into Permanent Shadows
  7. Wikipedia: Shackleton_(crater)
  8. South-Pole.com: Ernest H. Shackleton
  9. APOD: 2020-02-06 Krajina jižního Měsíce
  10. APOD: 2019-07-22 HDR: Kruhový stín Země na Měsíci
  11. Ytimg.com: Foto: Kočka na sluníčku :-)
  12. Youtu.be: LRO Peers into Permanent Lunar Shadows
  13. NASA: With Artemis missions, NASA will land the first woman and first person of color on the Moon
  14. APOD: 2010-10-25 Pod měsíčním povrchem byl zjištěn vodní led
  15. WhatNextNow.com: Where Is The Best Location On Earth For Solar Energy?
  16. NASA: Tower of Power

Štítky: Měsíc, Jižní pól, Shadows


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »