Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmická stanice před Sluncem

Uznání a copyright: Wang Letian (Eyes at Night)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je obvykle viditelná pouze v noci. ISS lze z mnoha míst přibližně jednou za měsíc pozorovat jako jasný bod, který se na oběžné dráze Země pomalu sune po obloze. ISS je pak vidět jen těsně po západu nebo těsně před východem Slunce, protože září odraženým slunečním světlem a jakmile vstoupí do zemského stínu, tak zmizí z dohledu. Jediná příležitost, kdy je ISS viditelná během dne, je, když přechází přímo před Sluncem. Přitom se ovšem pohybuje tak rychle, že jen krátká expozice kamerou dokáže siluetu ISS na pozadí Slunce zmrazit pro pohled očima. Přesně to se s dokonalým načasováním podařilo na této sérii snímků pořízených začátkem tohoto měsíce z Pekingu v Číně. Tato série snímků byla později zkombinována se samostatnými snímky Slunce pořízenými téměř ve stejnou dobu, které zvýrazňujícími jeho texturu a rušnou aktivitu. Sluneční aktivita zahrnovala četné červeně zvýrazněné protuberance plynu viditelné na slunečním okraji, proti povrchu viditelné filamenty a tmavé sluneční skvrny.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: International Space Station
  2. APOD: 2011-03-14 Stopy kosmických lodí nad Koloradem
  3. NASA: Spot The Station
  4. APOD: 2016-05-13 ISS a také Merkur
  5. APOD: 2019-07-15 Kosmická stanice křižuje neposkvrněné Slunce
  6. APOD: 2015-09-12 Dvojitý přelet ISS
  7. NASA: Sun - Our Star
  8. Youtu.be: Beijing City Tour Ultra HD - Beijing China City Tour - Beijing City Tour 2020 - Dream Trips
  9. Wikipedia: China
  10. BoredPanda.com: Foto: Dvě kočky :-)
  11. NASA: Sun - Our Star
  12. APOD: 2014-03-12 Rotace Slunce
  13. NASA: What is a solar prominence?
  14. Ucar.edu: Solar Filaments
  15. NASA: Sunspots and Solar Flares

Štítky: ISS, Slunce, Sluneční skvrna


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »