Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zóna Tarantule

Uznání a copyright: Processing - Robert Gendler, Roberto Colombari
Data - Hubble Tarantula Treasury, European Southern Observatory, James Webb Space Telescope, Amateur Sources

Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní skupině galaxií. Vesmírný pavoukovec se rozprostírá na tomto nádherném pohledu složeném z obrazových dat z velkých vesmírných i pozemních dalekohledů. Intenzivní záření, hvězdný vítr a výbuchy supernov z centrální mladé hvězdokupy hmotných hvězd katalogizované jako R136 uvnitř Tarantule dodává energii záři mlhoviny a utváří pavoučí vlákna. Okolo Tarantule se nacházejí další hvězdotvorné oblasti s kupami mladých hvězd, filamentů a rozfouknutými mraky tvaru bublin. Je skutečností, že na snímku je vpravo dole místo s nejbližší supernovou v moderní doby, SN 1987A. Bohaté zorné pole se rozkládá na ploše asi 2 stupňů, tedy 4 úplňků, v jižním souhvězdí Mečouna. (Dorado). Kdyby byla mlhovina Tarantule blíže, řekněme ve vzdálenosti 1500 světelných roků, tak jako vlastní hvězdotvorná oblast Mléčné dráhy Mlhovina v Orionu, tak by zabrala půlku oblohy.

Seznam odkazů v popisu

  1. SEDS.org: NGC 2070 - The Tarantula Nebula, 30 Doradus, Looped Nebula
  2. APOD: 2017-10-13 Pod galaxií
  3. RobGendlerAstropics.com: The Tarantula Nebula, NGC 2070
  4. APOD: 2022-09-07 Hvězdy z R136 v Tarantuli z Webba
  5. NO: Tarantula-HST-ESO-annotated1800.jpg
  6. APOD: 2008-03-27 Komplex N44
  7. ESO.org: SN1987A in the Large Magellanic Cloud
  8. HawAstSoc.org: Dorado -- What Hawaiians call the Mahi-mahi
  9. APOD: 2015-11-04 Velká mlhovina v Orionu M42

Štítky: Ngc2070, Tarantula nebula, 30 Doradus, Lmc


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »