Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zóna Tarantule

Uznání a copyright: Processing - Robert Gendler, Roberto Colombari
Data - Hubble Tarantula Treasury, European Southern Observatory, James Webb Space Telescope, Amateur Sources

Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní skupině galaxií. Vesmírný pavoukovec se rozprostírá na tomto nádherném pohledu složeném z obrazových dat z velkých vesmírných i pozemních dalekohledů. Intenzivní záření, hvězdný vítr a výbuchy supernov z centrální mladé hvězdokupy hmotných hvězd katalogizované jako R136 uvnitř Tarantule dodává energii záři mlhoviny a utváří pavoučí vlákna. Okolo Tarantule se nacházejí další hvězdotvorné oblasti s kupami mladých hvězd, filamentů a rozfouknutými mraky tvaru bublin. Je skutečností, že na snímku je vpravo dole místo s nejbližší supernovou v moderní doby, SN 1987A. Bohaté zorné pole se rozkládá na ploše asi 2 stupňů, tedy 4 úplňků, v jižním souhvězdí Mečouna. (Dorado). Kdyby byla mlhovina Tarantule blíže, řekněme ve vzdálenosti 1500 světelných roků, tak jako vlastní hvězdotvorná oblast Mléčné dráhy Mlhovina v Orionu, tak by zabrala půlku oblohy.

Seznam odkazů v popisu

  1. SEDS.org: NGC 2070 - The Tarantula Nebula, 30 Doradus, Looped Nebula
  2. APOD: 2017-10-13 Pod galaxií
  3. RobGendlerAstropics.com: The Tarantula Nebula, NGC 2070
  4. APOD: 2022-09-07 Hvězdy z R136 v Tarantuli z Webba
  5. NO: Tarantula-HST-ESO-annotated1800.jpg
  6. APOD: 2008-03-27 Komplex N44
  7. ESO.org: SN1987A in the Large Magellanic Cloud
  8. HawAstSoc.org: Dorado -- What Hawaiians call the Mahi-mahi
  9. APOD: 2015-11-04 Velká mlhovina v Orionu M42

Štítky: Ngc2070, Tarantula nebula, 30 Doradus, Lmc


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tranzit ISS

Tranzit mezinárodní stanice ISS před sluncem

Další informace »