Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných roků, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá také jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Ve vzdálenosti asi 160 tisíc světelných let je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je velkou hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Při vzdálenosti asi 180 000 světelných let jde o největší a nejbouřlivější oblast vznikání hvězd v celé Místní skupině galaxií....
Mlhovina Tarantule, též zvaná 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je to obrovská porodnice hvězd v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je asi 180 000 světelných let daleko a je to největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině...
Mlhovina Tarantule je obří hvězdotvorná oblast o průměru přes tisíc světelných let v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných let. Tento kosmický arachnid je největší a nejbouřlivější hvězdotvornou oblastí v celé Místní skupině galaxií a prostírá...
Mlhovina Tarantule o průměru více než tisíc světelných let je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velký Magellanův oblak, asi 180 tisíc světelných let daleko. Tento kosmický pavoukovec, který se roztahuje na tomto nádherném kosmickém pohledu vytvořeném z kosmických a...
Mlhovina Tarantule je obrovská hvězdotvorná oblast v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC) a má průměr více než 1000 světelných let. Kosmický pavoukovec je vidět na hloubkovém barevném teleskopickém pohledu pořízeném přes širokopásmové a úzkopásmové filtry vlevo nahoře. Snímek...
Mlhovina Tarantule má průměr přes 1000 světelných let a je obří hvězdotvornou oblastí v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází na tomto barevném teleskopickém snímku pořízeném s úzkopásmovými filtry nalevo od středu. Snímek pokrývá část LMC větší než...
V blízké galaxii Velké Magellanovo mračno se nachází ohromná hvězdotvorná oblast 30 Doradus, která byla ovšem nejprve katalogizovaná jako hvězda. Pavoučí vzhled může za její populární název mlhovina Tarantule, i když tato tarantule má asi 1000 světelných let a nachází se asi 180 000...
Mlhovina Tarantule je obří oblast o průměru přes 1000 světelných let a nachází se v naší sousední galaxii ve Velkém Magellanově mračnu (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází vlevo nahoře na této rozsáhlé mozaice, která pokrývá více jak 6000 světelných let LMC. Intenzivní radiace, hvězdné...
Útvar 30 Doradus byl sice nejprve katalogizován jako hvězda, ale ve skutečnosti je to nesmírná hvězdotvorná oblast v blízké galaxii Velký Magellanův oblak. Za své jméno Tarantule vděčí pavučinovitému vzhledu oblasti, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a nachází se 180 000...
Mlhovina Tarantule má více jak 1000 světelných let, je to obrovská emisní mlhovina v naší sousedící galaxii, ve Velkém Magelanově oblaku. Uvnitř této kosmické pavučiny leží centrální mladá kupa hmotných hvězd, která je katalogizovaná jako R136 a jejíž intenzivní záření a silný vítr pomáhá...
Mlhovina Tarantule je obrovská emisní mlhovina v naší sousední galaxii ve Velkém Magelanově mračnu a má napříč přes 1000 světelných let. Uvnitř této kosmické pavučiny se nachází centrální mladá hvězdokupa tvořená hmotnými hvězdami, katalogizovaná jako R136. Její intenzivní radiace a silné...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných roků, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá také jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Ve vzdálenosti asi 160 tisíc světelných let je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je velkou hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Při vzdálenosti asi 180 000 světelných let jde o největší a nejbouřlivější oblast vznikání hvězd v celé Místní skupině galaxií....
Mlhovina Tarantule, též zvaná 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je to obrovská porodnice hvězd v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je asi 180 000 světelných let daleko a je to největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině...
Mlhovina Tarantule je obří hvězdotvorná oblast o průměru přes tisíc světelných let v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných let. Tento kosmický arachnid je největší a nejbouřlivější hvězdotvornou oblastí v celé Místní skupině galaxií a prostírá...
Mlhovina Tarantule o průměru více než tisíc světelných let je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velký Magellanův oblak, asi 180 tisíc světelných let daleko. Tento kosmický pavoukovec, který se roztahuje na tomto nádherném kosmickém pohledu vytvořeném z kosmických a...
Mlhovina Tarantule je obrovská hvězdotvorná oblast v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC) a má průměr více než 1000 světelných let. Kosmický pavoukovec je vidět na hloubkovém barevném teleskopickém pohledu pořízeném přes širokopásmové a úzkopásmové filtry vlevo nahoře. Snímek...
Mlhovina Tarantule má průměr přes 1000 světelných let a je obří hvězdotvornou oblastí v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází na tomto barevném teleskopickém snímku pořízeném s úzkopásmovými filtry nalevo od středu. Snímek pokrývá část LMC větší než...
V blízké galaxii Velké Magellanovo mračno se nachází ohromná hvězdotvorná oblast 30 Doradus, která byla ovšem nejprve katalogizovaná jako hvězda. Pavoučí vzhled může za její populární název mlhovina Tarantule, i když tato tarantule má asi 1000 světelných let a nachází se asi 180 000...
Mlhovina Tarantule je obří oblast o průměru přes 1000 světelných let a nachází se v naší sousední galaxii ve Velkém Magellanově mračnu (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází vlevo nahoře na této rozsáhlé mozaice, která pokrývá více jak 6000 světelných let LMC. Intenzivní radiace, hvězdné...
Útvar 30 Doradus byl sice nejprve katalogizován jako hvězda, ale ve skutečnosti je to nesmírná hvězdotvorná oblast v blízké galaxii Velký Magellanův oblak. Za své jméno Tarantule vděčí pavučinovitému vzhledu oblasti, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a nachází se 180 000...
Mlhovina Tarantule má více jak 1000 světelných let, je to obrovská emisní mlhovina v naší sousedící galaxii, ve Velkém Magelanově oblaku. Uvnitř této kosmické pavučiny leží centrální mladá kupa hmotných hvězd, která je katalogizovaná jako R136 a jejíž intenzivní záření a silný vítr pomáhá...
Mlhovina Tarantule je obrovská emisní mlhovina v naší sousední galaxii ve Velkém Magelanově mračnu a má napříč přes 1000 světelných let. Uvnitř této kosmické pavučiny se nachází centrální mladá hvězdokupa tvořená hmotnými hvězdami, katalogizovaná jako R136. Její intenzivní radiace a silné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
