Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných roků, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá také jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Ve vzdálenosti asi 160 tisíc světelných let je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je velkou hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Při vzdálenosti asi 180 000 světelných let jde o největší a nejbouřlivější oblast vznikání hvězd v celé Místní skupině galaxií....
Mlhovina Tarantule, též zvaná 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je to obrovská porodnice hvězd v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je asi 180 000 světelných let daleko a je to největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině...
Mlhovina Tarantule je obří hvězdotvorná oblast o průměru přes tisíc světelných let v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných let. Tento kosmický arachnid je největší a nejbouřlivější hvězdotvornou oblastí v celé Místní skupině galaxií a prostírá...
Mlhovina Tarantule o průměru více než tisíc světelných let je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velký Magellanův oblak, asi 180 tisíc světelných let daleko. Tento kosmický pavoukovec, který se roztahuje na tomto nádherném kosmickém pohledu vytvořeném z kosmických a...
Mlhovina Tarantule je obrovská hvězdotvorná oblast v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC) a má průměr více než 1000 světelných let. Kosmický pavoukovec je vidět na hloubkovém barevném teleskopickém pohledu pořízeném přes širokopásmové a úzkopásmové filtry vlevo nahoře. Snímek...
Mlhovina Tarantule má průměr přes 1000 světelných let a je obří hvězdotvornou oblastí v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází na tomto barevném teleskopickém snímku pořízeném s úzkopásmovými filtry nalevo od středu. Snímek pokrývá část LMC větší než...
V blízké galaxii Velké Magellanovo mračno se nachází ohromná hvězdotvorná oblast 30 Doradus, která byla ovšem nejprve katalogizovaná jako hvězda. Pavoučí vzhled může za její populární název mlhovina Tarantule, i když tato tarantule má asi 1000 světelných let a nachází se asi 180 000...
Mlhovina Tarantule je obří oblast o průměru přes 1000 světelných let a nachází se v naší sousední galaxii ve Velkém Magellanově mračnu (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází vlevo nahoře na této rozsáhlé mozaice, která pokrývá více jak 6000 světelných let LMC. Intenzivní radiace, hvězdné...
Útvar 30 Doradus byl sice nejprve katalogizován jako hvězda, ale ve skutečnosti je to nesmírná hvězdotvorná oblast v blízké galaxii Velký Magellanův oblak. Za své jméno Tarantule vděčí pavučinovitému vzhledu oblasti, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a nachází se 180 000...
Mlhovina Tarantule má více jak 1000 světelných let, je to obrovská emisní mlhovina v naší sousedící galaxii, ve Velkém Magelanově oblaku. Uvnitř této kosmické pavučiny leží centrální mladá kupa hmotných hvězd, která je katalogizovaná jako R136 a jejíž intenzivní záření a silný vítr pomáhá...
Mlhovina Tarantule je obrovská emisní mlhovina v naší sousední galaxii ve Velkém Magelanově mračnu a má napříč přes 1000 světelných let. Uvnitř této kosmické pavučiny se nachází centrální mladá hvězdokupa tvořená hmotnými hvězdami, katalogizovaná jako R136. Její intenzivní radiace a silné...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných roků, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá také jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Ve vzdálenosti asi 160 tisíc světelných let je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé Místní...
Mlhovina Tarantule, známá též jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina vzdálená asi 180 tisíc světelných let je největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd, jakou známe v celé...
Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je velkou hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Při vzdálenosti asi 180 000 světelných let jde o největší a nejbouřlivější oblast vznikání hvězd v celé Místní skupině galaxií....
Mlhovina Tarantule, též zvaná 30 Doradus, má průměr více než 1000 světelných let a je to obrovská porodnice hvězd v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je asi 180 000 světelných let daleko a je to největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině...
Mlhovina Tarantule je obří hvězdotvorná oblast o průměru přes tisíc světelných let v nedaleké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných let. Tento kosmický arachnid je největší a nejbouřlivější hvězdotvornou oblastí v celé Místní skupině galaxií a prostírá...
Mlhovina Tarantule o průměru více než tisíc světelných let je obří hvězdotvornou oblastí v nedaleké satelitní galaxii Velký Magellanův oblak, asi 180 tisíc světelných let daleko. Tento kosmický pavoukovec, který se roztahuje na tomto nádherném kosmickém pohledu vytvořeném z kosmických a...
Mlhovina Tarantule je obrovská hvězdotvorná oblast v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC) a má průměr více než 1000 světelných let. Kosmický pavoukovec je vidět na hloubkovém barevném teleskopickém pohledu pořízeném přes širokopásmové a úzkopásmové filtry vlevo nahoře. Snímek...
Mlhovina Tarantule má průměr přes 1000 světelných let a je obří hvězdotvornou oblastí v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází na tomto barevném teleskopickém snímku pořízeném s úzkopásmovými filtry nalevo od středu. Snímek pokrývá část LMC větší než...
V blízké galaxii Velké Magellanovo mračno se nachází ohromná hvězdotvorná oblast 30 Doradus, která byla ovšem nejprve katalogizovaná jako hvězda. Pavoučí vzhled může za její populární název mlhovina Tarantule, i když tato tarantule má asi 1000 světelných let a nachází se asi 180 000...
Mlhovina Tarantule je obří oblast o průměru přes 1000 světelných let a nachází se v naší sousední galaxii ve Velkém Magellanově mračnu (LMC). Tento kosmický arachnid se nachází vlevo nahoře na této rozsáhlé mozaice, která pokrývá více jak 6000 světelných let LMC. Intenzivní radiace, hvězdné...
Útvar 30 Doradus byl sice nejprve katalogizován jako hvězda, ale ve skutečnosti je to nesmírná hvězdotvorná oblast v blízké galaxii Velký Magellanův oblak. Za své jméno Tarantule vděčí pavučinovitému vzhledu oblasti, ovšem tato tarantule měří asi 1000 světelných let a nachází se 180 000...
Mlhovina Tarantule má více jak 1000 světelných let, je to obrovská emisní mlhovina v naší sousedící galaxii, ve Velkém Magelanově oblaku. Uvnitř této kosmické pavučiny leží centrální mladá kupa hmotných hvězd, která je katalogizovaná jako R136 a jejíž intenzivní záření a silný vítr pomáhá...
Mlhovina Tarantule je obrovská emisní mlhovina v naší sousední galaxii ve Velkém Magelanově mračnu a má napříč přes 1000 světelných let. Uvnitř této kosmické pavučiny se nachází centrální mladá hvězdokupa tvořená hmotnými hvězdami, katalogizovaná jako R136. Její intenzivní radiace a silné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
