Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. březen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. březen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zóna Tarantule

Uznání a copyright: Processing - Robert Gendler
Data - Hubble Tarantula Treasury, European Southern Observatory, James Webb Space Telescope, Amateur Sources

Mlhovina Tarantule, též známá jako 30 Doradus, má průměr více než tisíc světelných roků a je obří hvězdotvornou oblastí v blízké satelitní galaxii Velké Magellanovo mračno. Je to největší a nejbouřlivější oblast tvorby hvězd ve vzdálenosti asi 180 tisíc světelných roků, jakou známe v celé Místní skupině galaxií. Kosmický pavoukovec se prostírá na tomto nádherném pohledu, který se skládá z obrazových dat z velkých vesmírných i pozemních teleskopů. Za záři mlhoviny a formování pavoučích vláken může intenzivní záření, hvězdný vítr a výbuchy supernov v centrální mladé hvězdokupě hmotných hvězd v Tarantuli (NGC 2070), která je katalogizovaná jako R136. V okolí Tarantule se nacházejí další hvězdotvorné oblasti s mladými hvězdokupami, filamenty a rozfouknutá mračna ve tvaru bublin. Snímek také obsahuje místo nejbližší supernovy v moderní době SN 1987A vpravo dole. Toto bohaté zorné pole se rozprostírá asi na 2 stupních neboli 4 úplňcích v jižním souhvězdí Mečouna (Doradus). Kdyby byla mlhovina Tarantule blíže, řekněme ve vzdálenosti 1500 světelných roků, jako je tomu v případě naší vlastní hvězdotvorné mlhoviny Orion v Mléčné dráze, zabrala by polovinu oblohy.

Seznam odkazů v popisu

  1. SEDS.org: NGC 2070 - The Tarantula Nebula, 30 Doradus, Looped Nebula
  2. APOD: 2017-10-13 Pod galaxií
  3. RobGendlerAstropics.com: The Tarantula Nebula, NGC 2070
  4. APOD: 2022-09-07 Hvězdy z R136 v Tarantuli z Webba
  5. APOD: Tarantula-HST-ESO-annotated1800.jpg
  6. APOD: 2008-03-27 Komplex N44
  7. NASA: Webb Finds Evidence for Neutron Star at Heart of Young Supernova Remnant
  8. HawAstSoc.org: Dorado -- What Hawaiians call the Mahi-mahi
  9. APOD: 2015-11-04 Velká mlhovina v Orionu M42

Štítky: Tarantula nebula, Ngc2070, 30 Doradus, Lmc


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »