Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přehlídka planet po západu Slunce

Uznání a copyright: Tunc Tezel (TWAN)

Podívejte se dnes večer na nebe a uvidíte celou řadu planet. Hned po západu Slunce budou při pohledu na západ vidět současně planety Venuše, Saturn, Jupiter a Mars. Řada planet od západu k východu má nejblíže k obzoru Venuši, která zapadá krátce po Slunci. Nezáleží na tom, kde na Zemi žijete, protože tato podvečerní přehlídka planet bude za jasné oblohy viditelná na celé zeměkouli. Na snímku z konce minulého měsíce jsou kromě těchto planet ještě navíc Měsíc a planeta Merkur. Už pod viditelností pouhým okem tam byly i planety Neptun a Uran, takže se jednalo o panorama s téměř všemi planetami. V popředí jsou kopce kolem turecké vesničky Gökçeören v okrese Kaş u pobřeží Středozemního moře. Výrazně jsou vidět také také jasné hvězdy Altair, Fomalhaut a Aldebaran, stejně jako hvězdokupa Plejády. S pokračujícím lednem bude Venuše bude po západu Slunce na obloze stoupat výše, zatímco Saturn bude klesat.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: What's Up: January 2023 Skywatching Tips from NASA
  2. NASA: Venus
  3. APOD: 2020-04-19 Přibližování Cassini k Saturnu
  4. APOD: 2022-08-28 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  5. NASA: Mars Exploration Program
  6. NASA: Earth
  7. APOD: 2022-04-26 Přehlídka planet nad operou v Sydney
  8. NASA: Moon Phase and Libration, 2023
  9. APOD: 2019-04-28 Celý Merkur
  10. APOD: 2015-02-15 Dvě hodiny před Neptunem
  11. NASA: Uranus
  12. APOD: 2022-06-29 Portrét Sluneční soustavy
  13. Wikipedia: Turkey
  14. Youtu.be: Kas Turkey Drone 2021
  15. Wikipedia: Mediterranean_Sea
  16. Wikipedia: Altair
  17. APOD: 2017-10-03 Ledový prstenec kolem blízké hvězdy Fomalhaut
  18. Wikipedia: Aldebaran
  19. APOD: 2022-07-19 Plejády nad vrcholem Half Dome
  20. DreamsTime.com: Foto: Pes hledící vzhůru :-)

Štítky: Sluneční soustava, Přehlídka planet, Západ slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »