Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledový prstenec kolem blízké hvězdy Fomalhaut

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Proč je kolem Fomalhautu tak velký ledový prstenec? Tato zajímavá, na noční obloze snadno viditelná hvězda se nachází jen asi 25 světelných let daleko a je o ní známo, že kolem ní obíhá přinejmenším jedna planeta jménem Dagon, stejně jako že má několik vnitřních prachových disků. Nejvíce překvapivý je možná vnější prstenec, který byl objeven před 20 lety, a má neobvykle ostrou vnitřní hranicí. Na nedávno pořízeném snímku přístrojem ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je tento vnější prstenec vidět celý v růžové barvě do zatím nevídaných podrobností superponovaný na Hubblův snímek Fomalhautovy soustavy v modré barvě. Přední teorie praví, že tento prstenec pochází z četných prudkých srážek mezi ledovými kometami a planetesimálami, tedy mezi složkami pro tvorbu planet, zatímco hranice prstence utváří gravitace dosud nespatřené planety. Pokud je tomu tak, tak vnitřní planety v Fomalhautově soustavě jsou nejspíš nepřetržitě ostřelovány velkými meteory a kometami a taková mela byla v naší vlastní planetární soustavě před 4 miliardami let v epizodě zvané poslední velké bombardování.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2018.

Štítky: Fomalhaut, ALMA ledový prstenec


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »