Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledový prstenec kolem blízké hvězdy Fomalhaut

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Proč je kolem Fomalhautu tak velký ledový prstenec? Tato zajímavá, na noční obloze snadno viditelná hvězda se nachází jen asi 25 světelných let daleko a je o ní známo, že kolem ní obíhá přinejmenším jedna planeta jménem Dagon, stejně jako že má několik vnitřních prachových disků. Nejvíce překvapivý je možná vnější prstenec, který byl objeven před 20 lety, a má neobvykle ostrou vnitřní hranicí. Na nedávno pořízeném snímku přístrojem ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je tento vnější prstenec vidět celý v růžové barvě do zatím nevídaných podrobností superponovaný na Hubblův snímek Fomalhautovy soustavy v modré barvě. Přední teorie praví, že tento prstenec pochází z četných prudkých srážek mezi ledovými kometami a planetesimálami, tedy mezi složkami pro tvorbu planet, zatímco hranice prstence utváří gravitace dosud nespatřené planety. Pokud je tomu tak, tak vnitřní planety v Fomalhautově soustavě jsou nejspíš nepřetržitě ostřelovány velkými meteory a kometami a taková mela byla v naší vlastní planetární soustavě před 4 miliardami let v epizodě zvané poslední velké bombardování.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2018.

Štítky: Fomalhaut, ALMA ledový prstenec


15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aurora Borealis

STORY: Aurora Borealis (Northern lights) on January 19th, 2026 at 21:30 UT from G4 storm at Folkmarske Sedlo - Slovakia EXIF: Nikon D750 Samyang 24mm F/1.4 ED AS IF UMC Nikon F (AE) Panorama 9 x 10sec, ISO 800, f2

Další informace »