Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce

Uznání a copyright: T. Slovinský & P. Horálek (IoP Opava)

Ano, ale dokáže to váš zelený záblesk? Zelený záblesk při západu Slunce je vzácná událost, kterou se pyšní mnoho pozorovatelů Slunce. Kdysi se myslelo, že jde o mýtus, nyní se zelený záblesk chápe tak, že k němu dochází, když se zemská atmosféra chová jako hranol a zároveň jako čočka. Různé atmosférické vrstvy lámou světlo z vrcholu Slunce v závislosti na výšce, rozptylují jeho barvy, vytváří dva obrazy a zvětšují je právě tak, aby se tenký proužek těsně před zmizením jevil zelený. Na snímku je však ještě neobvyklejší západ Slunce. Z vysoko položené Meziamerické observatoře Cerro Tololo v Chile byl jednoho dubnového dne loňského roku zachycen západ Slunce za atmosférou s více odlišnými tepelnými vrstvami, takže vzniklo několik dalších obrazů Slunce. Mnohé z těchto vrstev v tomto okamžiku a z tohoto místa vytvořily současně vícečetný zelený záblesk. Jen několik sekund poté, co dva dost překvapení astrofotografové tento vícečetný zelený záblesk zachytili, Slunce zapadlo za mraky.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2020-05-30 Zelené záblesky: Slunce, Měsíc, Venuše, Merkur
  2. SDSU.edu: Green-flash Fallacies and Misconceptions
  3. SDSU.edu: An Introduction to Green Flashes
  4. Wikipedia: Prism_(optika)
  5. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  6. Wikipedia: File:Refraction_photo.png
  7. APOD: 2021-11-10 Video zeleného záblesku
  8. APOD: 2015-09-08 Zborcený zelený záblesk západu nad Itálií
  9. Slovinsky.art: A weird sunset over the Pacific (rare multiple green flashes)
  10. NOIRLab.edu: Cerro Tololo Inter-American Observatory
  11. Wikipedia: Chile
  12. Wikipedia: Inverze_(meteorologie)
  13. NASA: Sun
  14. APOD: 2021-10-05 Východ Slunce na jižním pólu
  15. IstockPhoto.com: Foto: Velký pes a malá kočička :-)

Štítky: Západ slunce, Zelený záblesk, Chile


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »