Kam letí kometa ATLAS? Na časosběrném videu se kometa sama příliš nepohybuje, ale díky rotaci Země se zdá, že zapadá za kopec. Sekvence komety C/2024 G3 (ATLAS) byla zachycena běžnou kamerou 22. ledna z oblasti Araucanía v centrální Chile. Kometa ATLAS je na večerní obloze...
Dokážete najít Slunce? A můžete vysvětlit, proč je uprostřed velká tmavá skvrna? Ta skvrna je Měsíc a zobrazené působivé uskupení, kdy je Měsíc vidět uvnitř Slunce, se nazývá prstencové zatmění Slunce. Takové zatmění nastalo právě minulý týden a bylo viditelné z úzkého pásu převážně na jižní...
Ano, ale dokáže to váš zelený záblesk? Zelený záblesk při západu Slunce je vzácná událost, kterou se pyšní mnoho pozorovatelů Slunce. Kdysi se myslelo, že jde o mýtus, nyní se zelený záblesk chápe tak, že k němu dochází, když se zemská atmosféra chová jako hranol a zároveň jako...
Už jste někdy viděli Jižní kříž? Tato slavná ikona ze čtyř hvězd je nejlépe vidět na jižní polokouli. Snímek byl pořízen tento měsíc v Chile a zachycuje Jižní kříž hned vlevo od sopky Villarrica, jednoho z nejaktivnějších vulkánů v naší Sluneční soustavě. Spojnice nejčervenější hvězdy Jižního...
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálkana Hvězdárně Vlašim.
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v Krajské vědecké knihovně Liberec.
Vylétají meteory z nějakého bodu na obloze? Svým způsobem ano. Když Země kříží proud Slunce obíhajících meteorů, tak se tyto meteory zdají přicházet ze směru tohoto proudu a tento směr se nazývá radiant. Takový případ nastává pokaždé v polovině prosince při meteorickém roji Geminid, jak je...
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v Kulturním centru Pečky.
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v sále DDM DELTA Pardubice, sídle pardubické hvězdárny, v rámci Evropské Noci vědců.
Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den,...
Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...
Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...
Pozvánka na poutavé vyprávění Petra Horálka o cestách po světě, které skončily až pod vrcholem Cerro Paranal s nejpozoruhodnější observatoří na světě...
Pozvánka na poutavé vyprávění Petra Horálka o cestách po světě, které skončily až pod vrcholem Cerro Paranal s nejpozoruhodnější observatoří na světě...
Na tomto fantastickém panoramatickém nočním pohledu se nad pustinou zvedá oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy. Na scenerii jako z jiného světa je vidět vyschlý, zerodovaný terén Měsíčního údolí (Valle de la Luna) v chilské poušti Atacama. Těsně nad obzorem jsou světla města San Pedro a dvou...
Je to nejdražší a nejkomplexnější pozemský astronomický projekt všech dob, co uvidí dnes v noci? Projekt ALMA (Atacama Large Millimeter Array) se skládá z 66 parabolických antén ve velké výšce v poušti Atacama v severní Chile a mnohé antény mají velikost menšího domu. ALMA pozoruje oblohu...
Je noční obloha ve směru opačném od Slunce nejtmavší? Není. Ve skutečnosti lze na extrémně tmavé obloze 180 stupňů od Slunce uvidět vzácně rozeznatelnou zář známou jako protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo zpátky rozptylované ma malých částicích...
V několika minulých týdnech vylétaly z radiantu v souhvězdí Blíženců každoroční Geminidy. Obraz oblohy nahoře zachycuje Geminidy na čtyřhodinovém kompozitu ze snímků pořízených při maximu v noci z 13. na 14. prosince z observatoře Las Campanas v Chile. V popředí je vidět 2,5...
Kometa McNaught z roku 2007 byla doposud tou nejfotogeničtější kometou. Poté, co na severní polokouli ukázala počátkem ledna 2007 docela velkou podívanou, se přesunula na jih a vyvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který se ukazoval všem pozorovatelům na jižní polokouli. Na...
Je místo na opačné straně od Slunce to nejtmavší? Není. Ve skutečnosti lze 180° od Slunce pod velmi tmavou oblohou vzácně spatřit slabou záři známou jako protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo rozptylované na malých prachových meziplanetárních částicích. Asi milimetrové...
V tomto ročním období lze na severní polokouli před východem Slunce spatřit neobvyklý trojúhelník světla. I když se kdysi považoval za falešný úsvit, tak tento trojúhelník světla je ve skutečnosti zvířetníkovým světlem, které se odráží od částic meziplanetárního prachu. Tento jasný...
Je noční obloha na straně opačné od Slunce nejtemnější? Není. Ve skutečnosti lze na opravdu tmavé obloze 180° od Slunce uvidět vzácně rozpoznanou slabou záři zvanou protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo, které se na malých meziplanetárních částicích prachu rozptyluje...
Kometa McNaught byla možná nejfotogeničtější kometou našich časů. Po svém představení na severní polokouli počátkem ledna se kometa přesunula na jih a rozvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který obšťastňoval pozorovatele na jižní polokouli. Na snímku nahoře je kometa McNaught před...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírná a blízká oblast vznikání hvězd, je beze sporu nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je vidět nahoře skrze ultrafialový a modrý filtr, které vymezují přesně tři barvy specificky vyzařované vodíkem,...
Kam letí kometa ATLAS? Na časosběrném videu se kometa sama příliš nepohybuje, ale díky rotaci Země se zdá, že zapadá za kopec. Sekvence komety C/2024 G3 (ATLAS) byla zachycena běžnou kamerou 22. ledna z oblasti Araucanía v centrální Chile. Kometa ATLAS je na večerní obloze...
Dokážete najít Slunce? A můžete vysvětlit, proč je uprostřed velká tmavá skvrna? Ta skvrna je Měsíc a zobrazené působivé uskupení, kdy je Měsíc vidět uvnitř Slunce, se nazývá prstencové zatmění Slunce. Takové zatmění nastalo právě minulý týden a bylo viditelné z úzkého pásu převážně na jižní...
Ano, ale dokáže to váš zelený záblesk? Zelený záblesk při západu Slunce je vzácná událost, kterou se pyšní mnoho pozorovatelů Slunce. Kdysi se myslelo, že jde o mýtus, nyní se zelený záblesk chápe tak, že k němu dochází, když se zemská atmosféra chová jako hranol a zároveň jako...
Už jste někdy viděli Jižní kříž? Tato slavná ikona ze čtyř hvězd je nejlépe vidět na jižní polokouli. Snímek byl pořízen tento měsíc v Chile a zachycuje Jižní kříž hned vlevo od sopky Villarrica, jednoho z nejaktivnějších vulkánů v naší Sluneční soustavě. Spojnice nejčervenější hvězdy Jižního...
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálkana Hvězdárně Vlašim.
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v Krajské vědecké knihovně Liberec.
Vylétají meteory z nějakého bodu na obloze? Svým způsobem ano. Když Země kříží proud Slunce obíhajících meteorů, tak se tyto meteory zdají přicházet ze směru tohoto proudu a tento směr se nazývá radiant. Takový případ nastává pokaždé v polovině prosince při meteorickém roji Geminid, jak je...
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v Kulturním centru Pečky.
Přednáška, beseda a autogramiáda fotografa Petra Horálka v sále DDM DELTA Pardubice, sídle pardubické hvězdárny, v rámci Evropské Noci vědců.
Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den,...
Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...
Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...
Pozvánka na poutavé vyprávění Petra Horálka o cestách po světě, které skončily až pod vrcholem Cerro Paranal s nejpozoruhodnější observatoří na světě...
Pozvánka na poutavé vyprávění Petra Horálka o cestách po světě, které skončily až pod vrcholem Cerro Paranal s nejpozoruhodnější observatoří na světě...
Na tomto fantastickém panoramatickém nočním pohledu se nad pustinou zvedá oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy. Na scenerii jako z jiného světa je vidět vyschlý, zerodovaný terén Měsíčního údolí (Valle de la Luna) v chilské poušti Atacama. Těsně nad obzorem jsou světla města San Pedro a dvou...
Je to nejdražší a nejkomplexnější pozemský astronomický projekt všech dob, co uvidí dnes v noci? Projekt ALMA (Atacama Large Millimeter Array) se skládá z 66 parabolických antén ve velké výšce v poušti Atacama v severní Chile a mnohé antény mají velikost menšího domu. ALMA pozoruje oblohu...
Je noční obloha ve směru opačném od Slunce nejtmavší? Není. Ve skutečnosti lze na extrémně tmavé obloze 180 stupňů od Slunce uvidět vzácně rozeznatelnou zář známou jako protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo zpátky rozptylované ma malých částicích...
V několika minulých týdnech vylétaly z radiantu v souhvězdí Blíženců každoroční Geminidy. Obraz oblohy nahoře zachycuje Geminidy na čtyřhodinovém kompozitu ze snímků pořízených při maximu v noci z 13. na 14. prosince z observatoře Las Campanas v Chile. V popředí je vidět 2,5...
Kometa McNaught z roku 2007 byla doposud tou nejfotogeničtější kometou. Poté, co na severní polokouli ukázala počátkem ledna 2007 docela velkou podívanou, se přesunula na jih a vyvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který se ukazoval všem pozorovatelům na jižní polokouli. Na...
Je místo na opačné straně od Slunce to nejtmavší? Není. Ve skutečnosti lze 180° od Slunce pod velmi tmavou oblohou vzácně spatřit slabou záři známou jako protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo rozptylované na malých prachových meziplanetárních částicích. Asi milimetrové...
V tomto ročním období lze na severní polokouli před východem Slunce spatřit neobvyklý trojúhelník světla. I když se kdysi považoval za falešný úsvit, tak tento trojúhelník světla je ve skutečnosti zvířetníkovým světlem, které se odráží od částic meziplanetárního prachu. Tento jasný...
Je noční obloha na straně opačné od Slunce nejtemnější? Není. Ve skutečnosti lze na opravdu tmavé obloze 180° od Slunce uvidět vzácně rozpoznanou slabou záři zvanou protisvit (německy gegenschein). Protisvit je sluneční světlo, které se na malých meziplanetárních částicích prachu rozptyluje...
Kometa McNaught byla možná nejfotogeničtější kometou našich časů. Po svém představení na severní polokouli počátkem ledna se kometa přesunula na jih a rozvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který obšťastňoval pozorovatele na jižní polokouli. Na snímku nahoře je kometa McNaught před...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírná a blízká oblast vznikání hvězd, je beze sporu nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je vidět nahoře skrze ultrafialový a modrý filtr, které vymezují přesně tři barvy specificky vyzařované vodíkem,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
