Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 2419: Mezigalaktický tulák

Uznání: ESA/Hubble, NASA, S. Larsen et al.

Na pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu v docela nenápadném souhvězdí Rysa (Lynx) jsou vidět hvězdy nahuštěné v kulové hvězdokupě NGC 2419. Dvě jasnější hvězdy s paprsky u okraje záběru se nacházejí v naší vlastní Galaxii. NGC 2419 samotná je však asi 300 000 světelných roků daleko. Pro srovnání, satelitní galaxie Mléčné dráhy Velké Magellanovo mračno je pouze asi 160 000 světelných roků daleko. NGC 2419 se podobá jiným velkým kulovým hvězdokupám jako třeba Omega Centauri, a je ve své podstatě jasné, ale jeví se slabá, protože je tak daleko. Její extrémní vzdálenost ztěžuje studium a porovnání jejích vlastností s jinými kulovými hvězdokupami, které se potulují v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Někdy se NGC 2419 říká "Mezigalaktický tulák", protože zřejmě skutečně pochází mimo Mléčnou dráhu. Měření pohybu hvězdokupy vesmírem ukazuje na to, že kdysi patřila do trpasličí sféroidální galaxie ve Střelci, což je další malá satelitní galaxie narušovaná opakovanými setkáními s mnohem větší Mléčnou dráhou.

Seznam odkazů v popisu

  1. ESAHubble.org: The two mysterious populations of NGC 2419
  2. NASA: Hubble Spies a Multi-Generational Cluster
  3. Wikipedia: Lynx_(constellation)
  4. SEDS.org: NGC 2419
  5. APOD: 2013-05-28 Velké Magellanovo mračno
  6. APOD: 2014-05-29 Milióny hvězd v Omega Centauri
  7. arXiv.org: Hubble Space Telescope photometry of multiple stellar populations in the inner parts of NGC 2419
  8. arXiv.org: Two distinct red giant branch populations in the globular cluster NGC 2419 as tracers of a merger event in the Milky Way
  9. Harvard.edu: The power of teaming up HST and Gaia: the first proper motion measurement of the distant cluster NGC 2419
  10. Wikipedia: Sagittarius_Dwarf_Spheroidal_Galaxy

Štítky: Ngc2419, Globular star cluster, Trpasličí galaxie ve Střelci


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »