Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 2419: Mezigalaktický tulák

Uznání: ESA/Hubble, NASA, S. Larsen et al.

Na pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu v docela nenápadném souhvězdí Rysa (Lynx) jsou vidět hvězdy nahuštěné v kulové hvězdokupě NGC 2419. Dvě jasnější hvězdy s paprsky u okraje záběru se nacházejí v naší vlastní Galaxii. NGC 2419 samotná je však asi 300 000 světelných roků daleko. Pro srovnání, satelitní galaxie Mléčné dráhy Velké Magellanovo mračno je pouze asi 160 000 světelných roků daleko. NGC 2419 se podobá jiným velkým kulovým hvězdokupám jako třeba Omega Centauri, a je ve své podstatě jasné, ale jeví se slabá, protože je tak daleko. Její extrémní vzdálenost ztěžuje studium a porovnání jejích vlastností s jinými kulovými hvězdokupami, které se potulují v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Někdy se NGC 2419 říká "Mezigalaktický tulák", protože zřejmě skutečně pochází mimo Mléčnou dráhu. Měření pohybu hvězdokupy vesmírem ukazuje na to, že kdysi patřila do trpasličí sféroidální galaxie ve Střelci, což je další malá satelitní galaxie narušovaná opakovanými setkáními s mnohem větší Mléčnou dráhou.

Seznam odkazů v popisu

  1. ESAHubble.org: The two mysterious populations of NGC 2419
  2. NASA: Hubble Spies a Multi-Generational Cluster
  3. Wikipedia: Lynx_(constellation)
  4. SEDS.org: NGC 2419
  5. APOD: 2013-05-28 Velké Magellanovo mračno
  6. APOD: 2014-05-29 Milióny hvězd v Omega Centauri
  7. arXiv.org: Hubble Space Telescope photometry of multiple stellar populations in the inner parts of NGC 2419
  8. arXiv.org: Two distinct red giant branch populations in the globular cluster NGC 2419 as tracers of a merger event in the Milky Way
  9. Harvard.edu: The power of teaming up HST and Gaia: the first proper motion measurement of the distant cluster NGC 2419
  10. Wikipedia: Sagittarius_Dwarf_Spheroidal_Galaxy

Štítky: Ngc2419, Globular star cluster, Trpasličí galaxie ve Střelci


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »