Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad jižní Evropou

Uznání a copyright: Lorenzo Cordero

Viděli jste včera v noci polární záři? Mnoho lidí, kteří nežijí na dalekém severu Země, ji viděli. Zprávy o polární záři přicházely nejen ze severních lokalit USA, jako je Aljaška, ale až z jižních států Texas a Arizona. Obrovský aurorální ovál se táhl i nad Evropou a Asií. Na snímku je působivá červená polární záře včera večer poblíž města Cáceres ve středním Španělsku. Polární záře byly hlášeny také z částí jižního Španělska. Polární záře byly důsledkem silného výronu koronální hmoty CME (Coronal Mass Event), který na Slunci nastal před několika dny. Než částice narazily do zemské magnetosféry, tak prošly vnitřní sluneční soustavou. V magnetosféře se elektrony a protony spirálovitě dostaly po severních magnetických siločarách Země dolů a v zemské atmosféře se srážely s kyslíkem a dusíkem, což vyvolalo malebné polární záře. Naše neobvykle aktivní Slunce může v budoucnu poskytnout další příležitosti uvidět polární záře i na jihu.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceWeatherGallery2.com: Realtime Image Gallery
  2. Wikipedia: United_States
  3. SpaceWeatherGallery2.com: blue aurora over Alaska
  4. SpaceWeatherGallery2.com: Auroras at 29°31'
  5. SpaceWeatherGallery2.com: Arizona Aurora!
  6. Wikipedia: Europe
  7. Wikipedia: Asia
  8. Instagram.com: elcielodecaceres: ¿AURORAS BOREALES EN EL SUR DE EUROPA?
  9. WebExhibits.org: Colors of the Aurora
  10. Wikipedia: Cáceres,_Spain
  11. Wikipedia: Spain
  12. SpaceWeatherGallery2.com: Auroras in southern Spain
  13. NASA: What is a coronal mass ejection or CME?
  14. NASA: Magnetospheres
  15. NASA: Solar System
  16. Wikipedia: Electron
  17. Wikipedia: Proton
  18. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  19. APOD: 2023-04-19 Aurorální bouře nad Laponskem
  20. APOD: 2023-01-22 V zelené společnosti: Polární záře nad Norskem
  21. APOD: 2018-06-21 Polární záře a noční svítící mraky
  22. APOD: 2003-11-13 Polární záře v Oklahomě

Štítky: Polární záře, Evropa, Spain


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »