Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Slunce a jeho chybějící barvy

Uznání: Nigel Sharp (NSF), FTS, NSO, KPNO, AURA, NSF

Proč slunečnímu světlu chybí některé barvy? Nikdo pořádně neví. Zde jsou všechny viditelné barvy Slunce, které vznikly průchodem slunečního světla přes zařízení podobnému hranolu. Spektrum bylo vytvořeno na McMath-Pierceově sluneční observatoři a především ukazuje, že ačkoli naše bíle vypadající Slunce vyzařuje světlo téměř všech barev, tak se jeví nejjasnější ve žlutozeleném světle. Tmavé čáry ve vlastním spektru vznikají díky plynu na povrchu Slunce nebo nad ním, který pohlcuje sluneční světlo vyzařované níže. Protože různé typy plynů pohlcují různé barvy světla, je možné určit, z jakých plynů se Slunce skládá. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1870 na slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes už byla většina spektrálních absorpčních čar identifikována, ale ne všechny.
Oprava: Na překlep v nadpisu upozornil Jozef Skvarenina.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Sun - Our Star
  3. Wikipedia: Prism_(optics)
  4. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  5. NOIRLab.edu: McMath-Pierce Solar Telescope
  6. APOD: 2012-03-16 Jasné planety za slunečním dalekohledem McMath-Pierce
  7. Stanford.edu: What Color is the Sun?
  8. APOD: Sun
  9. Windows2universe.org: The Multispectral Sun
  10. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  11. APOD: 2016-09-19 50 000 kilometrů nad Sluncem
  12. SWIN.edu.au: Absorption Line
  13. Wikipedia: Helium
  14. SmithsonianMag.com: How Scientists Discovered Helium, the First Alien Element, 150 Years Ago
  15. Youtube.com: Fun With Gas | MythBusters
  16. NASA: earthlights02_dmsp_big.jpg
  17. KhanAcademy.org: Absorption/emission lines
  18. Harvard.edu: The Solar Chemical Composition

Štítky: Spectrum, Slunce, Absorption lines


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »