Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obálky a oblouky kolem hvězdy CW Leonis

Uznání: ESA, NASA, Hubble, T. Ueta (U. Denver), H. Kim (KASI)

Co se děje kolem této hvězdy? Nikdo pořádně neví. CW Leonis je nejbližší uhlíková hvězda, která díky atmosférickému uhlíku rozptýlenému při vnitřní jaderné fúzi vypadá oranžová. Ale CW Leonis se také jeví obklopená na uhlík bohatou plynnou mlhovinou. Není známo, co způsobuje komplexnost této mlhoviny, ale její geometrie obálek a oblouků je jistě zajímavá. Tuto složitost podrobně vystihuje snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Nízká povrchová gravitace uhlíkových hvězd jim ještě zvyšuje schopnost vyvrhovat uhlík a jeho sloučeniny do vesmíru. Část tohoto uhlíku nakonec tvoří tmavý prach, který je běžně k vidění v mlhovinách mladých hvězdotvorných oblastí a v discích galaxií. Lidé a veškerý pozemský život je založen na uhlíku a přinejmenším část našeho uhlíku pravděpodobně kdysi obíhala v atmosférách umírajících hvězd, jako jsou třeba uhlíkové hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: CW_Leonis
  2. Wikipedia: Carbon_star
  3. Wikipedia: Carbon#Formation_in_stars
  4. Youtu.be: Zoom Into CW Leonis
  5. Harvard.edu: ALMA Data Suggest the Presence of Spiral Structure in the Inner Wind of CW Leo
  6. APOD: 2022-10-13 Prachové obálky kolem WR 140 z Webba
  7. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi :-)
  8. HubbleSite.org: CW Leonis
  9. NASA: About The Hubble Space Telescope
  10. NASA: How Does Our Sun Compare With Other Stars?
  11. LANL.gov: Carbon
  12. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  13. SWIN.edu.au: Dust Grain
  14. APOD: 2023-01-10 NGC 2264: Kuželová mlhovina
  15. APOD: 2012-03-11 Galaxie Sombrero infračerveně
  16. AstroBiology.com: Where Did Carbon Come From For Life on Earth?
  17. APOD: 2023-01-08 Odkud pocházejí prvky
  18. SkyAndTelescope.org: CARBON STARS WILL MAKE YOU SEE RED

Štítky: Hvězda, Carbon star, Oblouky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »