Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prachové obálky kolem WR 140 z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, JWST, MIRI, ERS Program 1349; Processing: Judy Schmidt

Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova hvězda WR 140. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou hmotné, jasné a známé svými bouřlivými větry. Jsou též známé tím, že vytvářejí a rozptylují těžší prvky jako je uhlík, které jsou stavebními bloky mezihvězdného prachu. Druhá složka dvojhvězdy je také jasná a hmotná, ale není tak aktivní. Obě velké hvězdy se spolu přetahují na protáhlé dráze, na které se k sobě přibližují každých 8 let. Při největším přiblížení se zvyšuje rentgenové záření systému a zřejmě také množství prachu vyvrhovaného do vesmíru, který vytváří další obálku. featured Infračervený snímek z nového Webbova kosmického dalekohledu rozlišuje větší podrobnosti a více prachových obálek, než kdy dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. STScI.edu: Space Telescope Science Institute: PROGRAM INFORMATION
  2. Wikipedia: Binary_star
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  5. Wikipedia: WR_140
  6. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  7. APOD: 2020-03-08 Wolf Rayetova hvězda 124: Stroj na hvězdný vítr
  8. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  9. LANL.gov: Carbon
  10. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  11. APOD: 1997-02-19 __dvojhvězdy_
  12. Purina.co.uk: Foto: Spící kočka :-)
  13. ScienceAlert.com: Extraordinary Phenomenon in Space Captured by Spellbinding New Image
  14. Wikipedia: Jousting
  15. Wikipedia: File:Animation_of_Orbital_eccentricity.gif
  16. NASA: X-Rays
  17. Harvard.edu: Competitive X-Ray and Optical Cooling in the Collisionless Shocks of WR 140
  18. Twitter: Judy Schmidt: Some kind of spiral nebula around WR140
  19. NASA: James Webb Telescope Overview
  20. Youtu.be: ERS Program 1349: Decoding Smoke Signals in the Glare of a Wolf-Rayet Binary
  21. Wikimedia: File:WR140.png

Štítky: Shells, Wolf rayet star, WR 140


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »