Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tři galaxie a kometa

Uznání a copyright: Miloslav Druckmüller (Brno University of Technology)

Přes tuto nádhernou noční krajinu se nad obzorem šikmo klene oblouk jižní Mléčné dráhy s rozptýleným světlem hvězd a temnými mlhovinami podél. Na mozaice, která přímo vyráží dech, se v širokém úhlu 100 stupňů v popředí prostírá členitý terén části Patagonie v Argentině. Vedle pohledu na naši vlastní galaxii zevnitř je na snímku náš pohled ven na dvě nepravidelné satelitní galaxie, na Velké a Malé Magellanovo mračno. Scéna také zachycuje široký ohon a jasnou komu komety McNaught, velké komety roku 2007.

Seznam odkazů v popisu

  1. MilkyWaySky.com: Axel Mellinger's - Milky Way Panorama 2.0
  2. APOD: 2007-02-22 Záhada nad Austrálií
  3. VUTbr.cz: This image is a composition of 13 images in total taken with super wide angle lens covering approximately 100°×100° angle of view.
  4. Google.com: 41°11'20.4"S 71°32'57.0"W - Bariloche Department, Río Negro Province, Argentina
  5. Wikipedia: Patagonia
  6. Wikipedia: Argentina
  7. DepositPhotos.com: Foto: Kočka hledí dírou v krabici :-)
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2019-09-05 Velké Magellanovo mračno
  10. APOD: 2021-01-05 Malé Magellanovo mračno
  11. APOD: 2007-02-01 Příběh dvou polokoulí
  12. APOD: 2007-01-19 McNaught matinee
  13. APOD: 2013-11-17 Vznešený ohon komety McNaught
  14. NASA: Great Comets in History

Štítky: Comet mcnaught, Lmc, Smc


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »