< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Labuť: Bublina a Srpek

Uznání a copyright: Abdullah Al-Harbi

Když hvězdy umírají, vytvářejí mračna. Ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) se nalézají dva posmrtné mraky plynu a prachu, které plují bohatými hvězdnými poli v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. V zorném poli dalekohledu jsou zachyceny mlhoviny Mýdlová bublina (vlevo dole) a Srpek (vpravo nahoře). Obě vznikly v závěrečné fázi života hvězdy. Srpková mlhovina, též známá jako NGC 6888, vznikla, když její jasná, centrální hmotná Wolf-Rayetova hvězda WR 136 odhodila v silném hvězdném větru svou vnější obálku. WR 136 spaluje své palivo ohromným tempem a se blíží ke konci svého krátkého života, který by měl skončit velkolepou explozí supernovy. Mlhovina Mýdlová bublina byla objevena v roce 2013 a je pravděpodobně planetární mlhovinou, závěrečnou obálkou Slunci podobné hvězdy o nižší hmotnosti s dlouhým životem, která se má stát pomalu chladnoucím bílým trpaslíkem. Obě hvězdné mlhoviny jsou asi 5000 světelných roků daleko, přičemž větší Srpková mlhovina měří asi 25 světelných roků. Obě mlhoviny se za několik milionů let pravděpodobně rozptýlí.

Vaše nebeské překvapení: Jaký obrázek zveřejnil APOD v den vašich narozenin? (po roce 1995)

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2015-08-19 Střed Labutě
  2. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  3. Instagram.com: a_alharbi97: تصويري لسديم الهلال(شبيه المخ) وسديم فقاعة الصابونة (على اليسار) من ‫#سماء_الكويت‬ ????????
  4. APOD: 2015-01-13 Mlhovina Mýdlová bublina
  5. APOD: 2021-06-17 NGC 6888: Srpková mlhovina
  6. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  7. NASA: Hubble View: Wolf-Rayet Stars, Intense and Short-Lived
  8. Youtu.be: Animation of Supernova Producing a Black Hole
  9. StarImager.com: PN G75.5+1.7 - Ju1 (Jurasevich 1): A New Planetary Nebula Discovered from the Mount Wilson Observatory
  10. Wikipedia: Planetary_nebula
  11. NASA: What Is a Light-Year?
  12. IstockPhoto.com: Foto: Přeskakující kočka :-)
  13. NASA: Astronomy Picture of the Day Calendar?

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Mlhovina Srpek, Cygnus, Bubble nebula

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »