Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
Když hvězdy umírají, vytvářejí mračna. Ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) se nalézají dva posmrtné mraky plynu a prachu, které plují bohatými hvězdnými poli v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. V zorném poli dalekohledu jsou zachyceny mlhoviny Mýdlová bublina (vlevo dole) a...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
Bohatým polem hvězd v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) plují mračna prachu a plynu. Na teleskopickém pohledu je vidět mlhovina Mýdlová bublina (vlevo dole) a Srpková mlhovina (vpravo nahoře). Obě mlhoviny vznikly v závěrečné fázi života hvězd. Srpková...
Tento krásný kout nebe v rovině naší Mléčné dráhy poblíž severního konce Velké trhliny a u středu souhvězdí Labutě (Cygnus) namaloval svými tahy kosmický štětec zářícího vodíku. Scéna zachycená na mozaice z 36 panelů teleskopických obrazových dat zabírá asi 6 stupňů. Od středu mozaiky je...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Tato mračna plynu a prachu se nacházejí v poli bohatém na hvězdy v rovině naší Mléčné dráhy ve vysoko letícím souhvězdí Labutě. V zorném poli dalekohledu byly zachyceny mlhoviny Mýdlová bublina (níže vlevo) a Srpek (vpravo nahoře). Obě mlhoviny vznikly v závěrečné fázi života...
Tento krásný kout oblohy malovaný tahy kosmického štětce zářícím vodíkem se rozkládá v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy a ve středu severního souhvězdí Labutě (Cygnus). Tento snímek se prostírá asi na 6 stupních. Vlevo nahoře, v popředí komplexních mračen plynu, prachu a hvězdami...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
Na této barevné mozaice se přes střed na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě podél severní Mléčné dráhy táhnou skoro 9 stupňů vlákna plynu a prachu. Tento krásný kout nebe zdobí trojice mlhovin s populárními názvy Motýl, Srpek a Tulipán. Vlevo se vedle jasné hvězdy gama Cygni nachází Motýlí...
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
NGC 6888 je též známá jako mlhovina Srpek a je to kosmická bublina velká asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Asi 5000 světelných let daleko se poblíž středu tohoto spletitého širokoúhlého pohledu na mezihvězdná plynová mračna a bohatá pole...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Jak vznikla Srpková mlhovina? Mlhovina Srpek, která vypadá jako vznikající vesmírná kukla uprostřed obrázku, vznikla díky nejjasnější hvězdě v jejím středu. Podle jedné z hlavních hypotéz se mlhovina Srpek začala formovat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda vyvinula...
Když hvězdy umírají, vytvářejí mračna. Ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě (Cygnus) se nalézají dva posmrtné mraky plynu a prachu, které plují bohatými hvězdnými poli v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. V zorném poli dalekohledu jsou zachyceny mlhoviny Mýdlová bublina (vlevo dole) a...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, má průměr asi 25 světelných roků a je rozfouknutá větrem své centrální, jasné, hmotné hvězdy. Ostrý portrét této kosmické bubliny vytvořila trojice astrofotografů (Joe, Glenn, Russell). Během jejich teleskopické spolupráce se nashromáždilo přes 30 hodin...
Bohatým polem hvězd v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) plují mračna prachu a plynu. Na teleskopickém pohledu je vidět mlhovina Mýdlová bublina (vlevo dole) a Srpková mlhovina (vpravo nahoře). Obě mlhoviny vznikly v závěrečné fázi života hvězd. Srpková...
Tento krásný kout nebe v rovině naší Mléčné dráhy poblíž severního konce Velké trhliny a u středu souhvězdí Labutě (Cygnus) namaloval svými tahy kosmický štětec zářícího vodíku. Scéna zachycená na mozaice z 36 panelů teleskopických obrazových dat zabírá asi 6 stupňů. Od středu mozaiky je...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina o rozměru asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento ostrý teleskopický portrét využívá úzkopásmová obrazová data, která v této větry rozfouknuté mlhovině izolují světlo z atomů vodíku a...
Tato mračna plynu a prachu se nacházejí v poli bohatém na hvězdy v rovině naší Mléčné dráhy ve vysoko letícím souhvězdí Labutě. V zorném poli dalekohledu byly zachyceny mlhoviny Mýdlová bublina (níže vlevo) a Srpek (vpravo nahoře). Obě mlhoviny vznikly v závěrečné fázi života...
Tento krásný kout oblohy malovaný tahy kosmického štětce zářícím vodíkem se rozkládá v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy a ve středu severního souhvězdí Labutě (Cygnus). Tento snímek se prostírá asi na 6 stupních. Vlevo nahoře, v popředí komplexních mračen plynu, prachu a hvězdami...
Mlhovina NGC 6888, též známá jako Srpek, je kosmická bublina o průměru 25 světelných let rozfouknutá větry své centrální hmotné hvězdy. Tento barevný portrét mlhoviny využívá dat z úzkopásmových snímků kombinovaných do Hubblovy palety. Ve větrem rozfouknuté mlhovině je vidět emise atomů síry,...
NGC 6888, též známá jako Srpková mlhovina, je kosmická bublina, která měří asi 25 světelných let a je rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Tento krásný portrét mlhoviny pochází z dalekohledu Isaaca Newtona observatoře Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech....
Na této barevné mozaice se přes střed na mlhoviny bohatém souhvězdí Labutě podél severní Mléčné dráhy táhnou skoro 9 stupňů vlákna plynu a prachu. Tento krásný kout nebe zdobí trojice mlhovin s populárními názvy Motýl, Srpek a Tulipán. Vlevo se vedle jasné hvězdy gama Cygni nachází Motýlí...
NGC 6888 též známá jako mlhovina Srpek je kosmická bublina o velikosti 25 světelných let rozfouknutá větry z centrální jasné hmotné hvězdy. Tento nádherný teleskopický pohled kombinuje kompozitní barevný snímek s úzkopásmovými daty, které izolují světlo z atomů vodíku a kyslíku ve větrem...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Ve středu snímku nahoře je vidět mlhovina Srpek jako rozvíjející se se kosmický zámotek, který vytvořila nejjasnější hvězda v jeho centru. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. Tehdy se hmotná centrální hvězda...
NGC 6888 je též známá jako mlhovina Srpek a je to kosmická bublina velká asi 25 světelných let, rozfouknutá větry z její centrální, jasné, hmotné hvězdy. Asi 5000 světelných let daleko se poblíž středu tohoto spletitého širokoúhlého pohledu na mezihvězdná plynová mračna a bohatá pole...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Jak vznikla mlhovina Srpek? Vpravo je vidět mlhovina Srpek, která vypadá jako rozvíjející se vesmírný zámotek a kterou vytvořila nejjasnější hvězdou v jejím středu. Nejnadějnější hypotéza tvrdí, že mlhovina Srpek začala vznikat asi před 250 000 lety. V tom období se hmotná centrální...
Srpková mlhovina je rychle se rozpínající obálka plynu obklopujícího umírající hvězdu. Na tomto nedávno zveřejněném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, je jasná dynamická část mlhoviny, asi tři světelné roky napříč v reprezentativních barvách. Srpková mlhovina začala vznikat...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
