Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dalekohledy H.E.S.S. zkoumají vysokoenergetickou oblohu

Uznání a copyright: Video Credit & Copyright: Jeff Dai (TWAN), H.E.S.S. Collaboration;
Music: Ibaotu catalog number 1044988 (Used with permission)

Možná vypadají jako moderní mechaničtí dinosauři, ale jsou to obrovské otočné oči, které sledují oblohu. Observatoř H.E.S.S. (High Energy Stereoscopic System) se skládá ze čtyř dvanáctimetrových zrcadlových dalekohledů, které obklopují větší dalekohled s 28metrovým zrcadlem. Jsou určeny k detekci podivných záblesků modrého světla, Čerenkovova záření, které vzniká, když se nabité částice pohybují o něco rychleji než je rychlost světla ve vzduchu. Toto světlo vzniká, když gama paprsek ze vzdáleného zdroje narazí na molekulu v zemské atmosféře a vyvolá spršku nabitých částic. Dalekohled H.E.S.S. je citlivý na některé fotony s nejvyšší energií (TeV), které prolétají vesmírem. H.E.S.S. funguje v Namibii od roku 2003, hledá temnou hmotu a objevil více než 50 zdrojů vyzařujících vysokoenergetické záření včetně pozůstatků po supernovách a center galaxií, které obsahují superhmotné černé díry. Na snímcích z června se dalekohledy H.E.S.S. otáčejí a zírají v časosběrných sekvencích zachycených před naší Galaxií Mléčnou dráhou a Magellanovými mraky, zatímco kolem občas proletí družice Země.

Plavte se vesmírem: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. MPG.de: The H.E.S.S. Telescopes
  2. APOD: 2012-07-27 Vysokoenergetický stereoskopický systém II
  3. Wikipedia: Cherenkov radiation
  4. Wikipedia: Charged particle
  5. Wikipedia: Speed of light
  6. NASA: Gamma Rays
  7. NASA: Earth's Atmosphere
  8. APOD: 2006-08-14 Kosmické záření z vnějšího prostoru
  9. MPG.de: High Energy Stereoscopic System
  10. ScienceBlogs.com: How often does the sun emit 1 TeV photons?
  11. Wikipedia: Namibia
  12. NASA: What Is Dark Matter?
  13. Harvard.edu: The H.E.S.S. Galactic plane survey
  14. APOD: 2023-06-01 Recycling Cassiopeia A
  15. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  16. NASA: Black Holes and Neutron Stars
  17. Youtu.be: [360 VR]Milky Way over H.E.S.S observatory2
  18. Youtu.be: The Stargazing Giants
  19. APOD: 2018-04-27 Gaia: Mléčná dráha
  20. APOD: 2016-07-25 Hloubkový snímek Magellanových mračen ukazuje na srážky

Štítky: HESS, Gama záření, Dalekohledy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »