Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Recyklování Cassiopeia A

Uznání: X-ray - NASA, CXC, SAO; Optical - NASA,STScI

Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem závěrečné fáze hvězdného životního cyklu je rozpínající se mračno trosek známé jako Cassiopeia A. Světlo z výbuchu, který vytvořil tento pozůstatek supernovy, by bylo poprvé na obloze planety Země vidět asi před 350 lety, ačkoli to světlu trvalo asi 11 000 let, než k nám dorazilo. Tento obraz ve falešných barvách složený z rentgenových a optických obrazových dat z rentgenové observatoře Chandra a Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje stále ještě horká vlákna a uzly v pozůstatku. Pozůstatek Cassiopeia A ve své v odhadované vzdálenosti měří asi 30 světelných let. Vysokoenergetické rentgenové záření ze specifických prvků má přiřazené falešné barvy, křemík má červenou, síra žlutou, vápník zelenou a železo fialovou, aby astronomové mohli lépe prozkoumat recyklaci hvězdné hmoty naší Galaxie. V modrých odstínech je vidět stále se rozpínající vnější tlaková vlna. Jasná skvrna poblíž středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý, zhroucený pozůstatek hmotného jádra hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-08-01 Prvky po supernově
  2. SEDS.org: Cassiopeia A and Supernova 1680 or 1667
  3. NASA: The Latest Look at "First Light" from Chandra
  4. arXiv.org: A Chandra X-ray Survey of Ejecta in the Cassiopeia A Supernova Remnant
  5. APOD: 2017-11-19 NGC 7822: Hvězdy a prachové pilíře infračerveně
  6. APOD: 2017-05-01 Chládnoucí neutronová hvězda

Štítky: Stellar life cycle, Zbytek supernovy, Cas A, Hvězdný vývoj, Massive star, Rentgenové paprsky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »