Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. leden 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pluto v opravdových barvách

Uznání: NASA, JHU APL, SwRI; Processing: Alex Parker

Jakou má Pluto skutečnou barvu? Přijít na to dalo trochu práce. Vzhledem ke všem snímkům, které kosmická sonda New Horizons při svém průletu kolem Pluta v roce 2015 odeslala zpátky na Zemi, zpracování těchto multispektrálních snímků, aby se přiblížilo tomu, co by vidělo lidské oko, bylo náročné. Výsledný zde prezentovaný snímek byl zveřejněn tři roky poté, co sonda New Horizons získala surová data a jedná se o věrný barevný snímek Pluta s nejvyšším rozlišením, jaký byl kdy pořízen. Na snímku je patrná světlá, srdcovitá oblast Tombaugh Regio, jejíž západní lalok vyplňuje nečekaně hladká pláň Sputnik Planitia, tvořená zmrzlým dusíkem. Sonda New Horizons zjistila, že tato trpasličí planeta má překvapivě složitý povrch utvořený z mnoha oblastí s nápadně odlišnými odstíny. Celkově je však Pluto převážně hnědé, přičemž většina jeho tlumené barvy pochází z malého množství povrchového metanu bombardovaného ultrafialovým světlem ze Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2015-08-31 Pluto ve vylepšených barvách
  2. NASA: New Horizons
  3. APOD: 2017-07-31 Přelet nad Plutem z New Horizons
  4. Wikipedia: Ralph_(New_Horizons)
  5. FSU.edu: Human Eye Accommodation
  6. JHUapl.edu: The True Colors of Pluto
  7. JHUapl.edu: New_Horizons - Systems and Components
  8. NASA: Pluto
  9. Wikipedia: Tombaugh_Regio
  10. APOD: 2016-11-22 Sputnik Planum na Plutu
  11. LANL.gov: Nitrogen
  12. APOD: 2015-09-14 Nad Cthulhu Regio na Plutu
  13. Redd.it: Foto: Černá a bílá kočka v objetí :-)
  14. APOD: 2006-09-03 Pluto v pravých barvách
  15. NASA: First You See It, Then You Don’t: Scientists Closer to Explaining Mars Methane Mystery
  16. NASA: Ultraviolet Waves

Štítky: Pluto, New horizons, Flyby


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »