Sledujte Juno, jak se přibližuje k Jupiteru. Kosmická sonda NASA Juno pokračuje ve své nyní měsíc dlouhé, velmi protáhlé orbitě kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Uvedené video pochází z 16. perihélia, kdy sonda Juno od svého příletu v polovině roku 2016 prolétla v blízkosti Jupiteru...
Jakou má Pluto skutečnou barvu? Přijít na to dalo trochu práce. Vzhledem ke všem snímkům, které kosmická sonda New Horizons při svém průletu kolem Pluta v roce 2015 odeslala zpátky na Zemi, zpracování těchto multispektrálních snímků, aby se přiblížilo tomu, co by vidělo lidské oko, bylo...
Minulou středu se sonda Lucy na své cestě potkala se svou první planetkou 152830 Dinkinesh a zjistila, že tato planetka z vnitřního hlavního pásu má měsíc. Tento detailní záběr binárního systému pořídila kamera L’LORRI (Lucy Long-Range Reconnaissance Imager) ze vzdálenosti něco málo přes 400...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Jaké by to bylo, proletět kolem Pluta? Kosmická sonda New Horizons učinila minulý červenec právě to a nadále odesílá úžasné snímky této trpasličí planety. Některé pečlivě vybrané snímky byly digitálně sestaveny do videa, na které se můžete podívat. Animace začíná přibližováním New Horizon k...
Jak by to vypadalo při odletu od Země? Takovou událost do velkých podrobností vizuálně zaznamenala kosmická sonda MESSENGER, když před osmi lety na své cestě k planetě Merkur prolétla kolem Země. Na tomto zrychleném videu, je vidět, jak se Země otáčí a mizí v dálce. Sluncem osvětlená...
Nahoře je jeden z nejbližších dosud pořízených snímků Saturnova led chrlícího měsíce Enceladus. Tento snímek byl pořízen minulý týden sondou Cassini při průletu kolem této popraskané ledové koule z výšky asi 1700 kilometrů. Na velice podrobném snímku aktivní oblasti tygřích pruhů...
Srpek Merkuru je obtížné spatřit nad horizontem planety Země proti záři soumraku, ale tento srpek zachytila počátkem minulého týdne kosmická sonda MESSENGER. Barvy na tomto pozoruhodném obrazu byly vytvořeny na základě údajů přes infračervený, červený a fialový filtr, takže se zvýrazňují...
Kosmická sonda MESSENGER se před dvěma dny stala teprve druhou sondou v historii, která proletěla kolem Merkuru. Ke Slunci nejbližší planetu naposledy před 35 lety navštívila sonda Mariner 10. Sonda Mariner 10 ovšem nemohla vyfotografovat celý povrch Merkuru a tak snímky, které odeslala...
Jak opravdu vypadá povrch Saturnova měsíce Dione? Otázku pomohla zodpovědět kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, když tento měsíc kolem čtvrtého největšího měsíce obří planety prolétala. Snímek nahoře zabírá asi 23 kilometrů a byl pořízen 4 500 kilometrů nad ledovým...
Na tomto pohledu ve falešných barvách jsou vidět vzrušující útvary na Titanově povrchu, které jsou normálně ukryté tlustou atmosférou se závojem. Snímek pořídila 26. října kosmická sonda Cassini při svém prvním blízkém průletu kolem Saturnova oparem zahaleného měsíce. Červené a zelené barvy...
Sledujte Juno, jak se přibližuje k Jupiteru. Kosmická sonda NASA Juno pokračuje ve své nyní měsíc dlouhé, velmi protáhlé orbitě kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Uvedené video pochází z 16. perihélia, kdy sonda Juno od svého příletu v polovině roku 2016 prolétla v blízkosti Jupiteru...
Jakou má Pluto skutečnou barvu? Přijít na to dalo trochu práce. Vzhledem ke všem snímkům, které kosmická sonda New Horizons při svém průletu kolem Pluta v roce 2015 odeslala zpátky na Zemi, zpracování těchto multispektrálních snímků, aby se přiblížilo tomu, co by vidělo lidské oko, bylo...
Minulou středu se sonda Lucy na své cestě potkala se svou první planetkou 152830 Dinkinesh a zjistila, že tato planetka z vnitřního hlavního pásu má měsíc. Tento detailní záběr binárního systému pořídila kamera L’LORRI (Lucy Long-Range Reconnaissance Imager) ze vzdálenosti něco málo přes 400...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Jaké by to bylo, proletět kolem Pluta? Kosmická sonda New Horizons učinila minulý červenec právě to a nadále odesílá úžasné snímky této trpasličí planety. Některé pečlivě vybrané snímky byly digitálně sestaveny do videa, na které se můžete podívat. Animace začíná přibližováním New Horizon k...
Jak by to vypadalo při odletu od Země? Takovou událost do velkých podrobností vizuálně zaznamenala kosmická sonda MESSENGER, když před osmi lety na své cestě k planetě Merkur prolétla kolem Země. Na tomto zrychleném videu, je vidět, jak se Země otáčí a mizí v dálce. Sluncem osvětlená...
Nahoře je jeden z nejbližších dosud pořízených snímků Saturnova led chrlícího měsíce Enceladus. Tento snímek byl pořízen minulý týden sondou Cassini při průletu kolem této popraskané ledové koule z výšky asi 1700 kilometrů. Na velice podrobném snímku aktivní oblasti tygřích pruhů...
Srpek Merkuru je obtížné spatřit nad horizontem planety Země proti záři soumraku, ale tento srpek zachytila počátkem minulého týdne kosmická sonda MESSENGER. Barvy na tomto pozoruhodném obrazu byly vytvořeny na základě údajů přes infračervený, červený a fialový filtr, takže se zvýrazňují...
Kosmická sonda MESSENGER se před dvěma dny stala teprve druhou sondou v historii, která proletěla kolem Merkuru. Ke Slunci nejbližší planetu naposledy před 35 lety navštívila sonda Mariner 10. Sonda Mariner 10 ovšem nemohla vyfotografovat celý povrch Merkuru a tak snímky, které odeslala...
Jak opravdu vypadá povrch Saturnova měsíce Dione? Otázku pomohla zodpovědět kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, když tento měsíc kolem čtvrtého největšího měsíce obří planety prolétala. Snímek nahoře zabírá asi 23 kilometrů a byl pořízen 4 500 kilometrů nad ledovým...
Na tomto pohledu ve falešných barvách jsou vidět vzrušující útvary na Titanově povrchu, které jsou normálně ukryté tlustou atmosférou se závojem. Snímek pořídila 26. října kosmická sonda Cassini při svém prvním blízkém průletu kolem Saturnova oparem zahaleného měsíce. Červené a zelené barvy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
