Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Image Credit & Copyright: Alex Linde

Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát ionizovaných atomů kyslíku. I když je mlhovina Oliheň zřejmě obklopena načervenalou vodíkovou emisní oblastí Sh2-129, tak její skutečnou vzdálenost a povahu je obtížné určit. Jeden výzkum přesto naznačuje, že Ou4 skutečně leží ve vzdálenosti asi 2 300 světelných roků uvnitř Sh2-129. V souladu s tímto scénářem by tato kosmická oliheň představovala velkolepý výtok materiálu poháněný trojicí horkých, hmotných hvězd, katalogizovaných jako HR8119, které se dají pozorovat poblíž středu mlhoviny. Pokud by tomu tak bylo, měla by tato skutečně obří mlhovinná oliheň fyzicky přes 50 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci
  2. Harvard.edu: Discovery of New Faint Northern Galactic Planetary Nebulae
  3. Outters.fr: Nicolas Outters
  4. APOD: 2023-04-16 M2 9: Křídla Motýlí mlhoviny
  5. Instagram.com: astro_photo_alex: Flying Bat and Squid Nebulae / Sh2-129 in Cepheus constellation.
  6. Wikipedia: Nebulium
  7. Youtu.be: QC#23 - Liquid Oxygen Experiment
  8. APOD: 2023-08-17 Kosmická zoo v Kefeu
  9. ShutterStock.com: Foto: Pes v brýlích před počítačem :-)
  10. Harvard.edu: Gas physical conditions and kinematics of the giant outflow Ou4
  11. APOD: 2021-07-23 Slon, Netopýr a Oliheň
  12. AtlasOfTheUniverse.com: Multiple Star Orbits
  13. In-The-Sky.org: HIP-104642 (Star)
  14. NASA: What is a light-year?

Štítky: Ou4, Mlhovina Oliheň, Gas outflow


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »