Úvodní  >  Štítky  >  Štítek ou4

Štítek: ou4

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...

APOD Kosmická zoo v Kefeu

V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...

APOD Slon, Netopýr a Oliheň

V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...

APOD Ou4: Obří Oliheň v Letícím netopýrovi

Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...

APOD Obří Oliheň v Letícím netopýrovi

Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...

APOD Obrovká oliheň v letícím netopýrovi

Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...

APOD Ou4: Mlhovina Obří kalmar

Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...

APOD Kosmická zoo v Kefeu

V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...

APOD Ou4: Mlhovina Obří oliheň

Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...

APOD Slon, Netopýr a Oliheň

V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...

APOD Ou4: Obří Oliheň v Letícím netopýrovi

Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...

APOD Obří Oliheň v Letícím netopýrovi

Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...

APOD Obrovká oliheň v letícím netopýrovi

Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...

APOD Ou4: Mlhovina Obří kalmar

Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »