Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
