Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk
