Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Olihně na Zemi nejsou tak velké. Tento záhadný vesmírný oblak připomínající oliheň se na obloze planety Země prostírá na téměř třech úplňcích. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters a její bipolární tvar se vyznačuje výmluvně modrou emisí z dvakrát...
V tomto téměř 12 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a Sh2-129. Mlhovina IC 1396 (vlevo) měří stovky světelných roků, je zhruba 3000 světelných roků daleko a energii jí dodává...
Toto tajemné kosmické mračno připomíná oliheň a jedná se o velice slabou, ale také velkou mlhovinu na pozemské obloze. Snímek tvoří 30 hodin úzkopásmových obrazových dat a v královském souhvězdí Kefeus zabírá téměř tři úplňky. Mlhovinu Oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas...
V 10 stupňů širokém zorném poli v severním souhvězdí krále Kefea se v rozsáhlých emisních mlhovinách IC 1396 a SH2-129 mísí zářící mezihvězdný plyn a temná prachová mračna. Hvězdokupa IC 1396 (vlevo), které dodává energii její centrální namodralá hvězda, měří stovky světelných roků a je asi 3000...
Tato sice slabá, ale velice velká, olihni podobná mlhovina, která je vidět na obloze planety Země, je uvnitř ještě většího netopýra. Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus jsou obě mlhoviny, jak mlhovina Oliheň katalogizovaná jako Ou4, tak i Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící...
Na kosmické scéně v královském souhvězdí Kefeus je velice slabá, ale na pozemské obloze velmi velká obří mlhovina Oliheň, katalogizovaná jako Ou4 a Sh2-129, též známá jako mlhovina Letící netopýr. Teleskopický pohled zabírá 4 stupně, neboli asi 8 úplňků a tvoří jej téměř 17 hodin úzkopásmových...
Mlhovina Oliheň je na pozemské obloze sice slabá ale zato obrovská, je katalogizována jako Ou4, mlhovina Sh2-129 je též známa jako mlhovina Letící netopýr a na tomto snímku jsou v královském souhvězdí Cepheus zachyceny obě. Snímek obsahuje celkem 20 hodin úzkopásmových a širokopásmových...
Tato velice slabá mlhovina je tajemné, záhadné zjevení, které se podobá kalmarovi, ale na pozemské obloze je velmi velká. Mozaika snímků složená z úzkopásmových dat z 2,5 m dalekohledu Isaac Newton zabírá v souhvězdí Kefeus asi 2,5 úplňku. Tuto pozoruhodnou mlhovinu bipolárního tvaru s emisí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
