Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 6164: Dračí vejce

Uznání a copyright: Daniel Stern

Nádhernou emisní mlhovinu NGC 6164 vytvořila vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce. Hvězda, kterou vidíme v centru kosmického oblaku, je stará pouhé 3 až 4 miliony let. Za další tři až čtyři miliony let tato hmotná hvězda ukončí svůj život výbuchem supernovy. Samotná mlhovina měří asi 4 světelné roky a má bipolární symetrii. Díky tomu se svým vzhledem podobá běžnějším a známějším planetárním mlhovinám, plynným obálkám kolem umírajících hvězd podobným Slunci. Stejně jako u mnoha planetárních mlhovin bylo i u NGC 6164 zjištěno rozsáhlé slabé halo, které ukazuje tento hluboký snímek. Materiál v halo, který se rozpíná do okolního mezihvězdného prostředí, pochází pravděpodobně z dřívější aktivní fáze hvězdy typu O. Nádherný teleskopický pohled je kompozicí rozsáhlých úzkopásmových obrazových dat, zvýrazňujících zářící atomární vodík v červených a kyslík v nazelenalých odstínech, se širokopásmovými daty pro okolní hvězdné pole. Mlhovina NGC 6164 je též známá jako Dračí vejce a nachází se 4200 světelných roků daleko v pravoúhlém jižním souhvězdí Pravítka (Norma).

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: The Classification of Stars
  2. APOD: 2025-01-08 Velký a malý zbytek po supernově
  3. Gemini.edu: A Tale of Two Nebulae
  4. Wikipedia: Planetary_nebula
  5. APOD: 2012-08-31 Halo Kočičího oka
  6. Harvard.edu: Optical spectroscopy of the filamentary halo that surrounds HD 148397and NGC 6164-65.
  7. UNH.edu: What is the Interstellar Medium?
  8. AstroBin.com: Daniel Stern: NGC 6164 Dragons Egg
  9. APOD: 2022-06-07 NGC 6188: Draci z Oltáře
  10. HawAstSoc.org: Constellations: Norma -- For all you Carpenters

Štítky: Bipolar nebula, Ngc6164, O-star


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »