Nádhernou emisní mlhovinu NGC 6164 vytvořila vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce. Hvězda, kterou vidíme v centru kosmického oblaku, je stará pouhé 3 až 4 miliony let. Za další tři až čtyři miliony let tato hmotná hvězda ukončí svůj život výbuchem...
Tento půvabný oblouk příďové vlny vytvořila hvězda na útěku alfa Camelopardalis jako loď brázdící vesmírná moře. Hmotný nadobr se vesmírem pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu po své cestě a stlačuje mezihvězdný materiál. Ve středu tohoto téměř 6 stupňů širokého pohledu je hvězda alfa...
Tato kosmická kompozice pro oko pěkně vyvažuje mlhovinu Bublina vpravo s otevřenou hvězdokupou M52. V jiných měřítkách by však dvojice působila nevyváženě. Zhruba 10 světelných roků velká mlhovina Bublina, známá také pod označením NGC 7635, je ponořená do komplexu mezihvězdného prachu a plynu a...
Toto mezihvězdné zjevení rozfouknuté větrem z hmotné hvězdy má překvapivě dobře známý tvar. Má katalogové označení NGC 7635, nebo také jednoduchý název Bublinová mlhovina. Přes svůj křehký vzhled tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo dole pod středem...
Krásná emisní mlhovina NGC 6164 byla vytvořena vzácnou, žhavou, svítivou hvězdou typu O, asi 40 krát hmotnější, než Slunce. Hvězda stará zhruba 3 až 4 milióny let je vidět ve středu tohoto kosmického mračna. Za další 3 a 4 milióny let tato hmotná hvězda skončí svůj život výbuchem...
Toto zjevení v mezihvězdném prostoru rozfouknuté větrem hmotné hvězdy má překvapivě dobře známý tvar. Má katalogové označení NGC 7635 a je také známo jednoduše jako mlhovina Bublina. I když vypadá křehce, tak průměr bubliny 10 světelných let je důkazem bouřlivých procesů, které ji...
Krásnou emisní mlhovinu NGC 6164 vytvořila vzácná, žhavá a zářivá hvězda typu O, asi 40 krát hmotnější než Slunce. Ve středu tohoto kosmického mračna je vidět hvězda stará zhruba 3 až 4 milióny let. Za další 3 až 4 milióny let tato hmotná hvězda skončí svůj život výbuchem...
Tento mezihvězdný útvar rozfouknutý větrem z hmotné hvězdy má překvapivě důvěrný tvar. Útvar je katalogizován jako NGC 7635, nebo se mu prostě říká mlhovina Bublina. I když vypadá velice jemně, tak tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkaz probíhajících bouřlivých procesů. Nahoře...
Pro oko se zdá tato kosmická kompozice mlhoviny Bublina vpravo dole pěkně vyvážená otevřenou hvězdokupou M52. V jiných měřítkách pár už ovšem není tak vyvážený. Zhruba 10 světelných let velká mlhovina Bublina, též známá jako NGC 7635, je ponořena v komplexu mezihvězdného prachu a plynu a je...
AE Aurigae je ta jasná hvězda vlevo dole od středu na tomto evokativním portrétu IC 405, která je též známa jako mlhovina Planoucí hvězda. V kosmickém mračnu je ponořena horká proměnná hvězda typu O, která vyvolává záři vodíku v propletených filamentech atomického plynu a její modré světlo se...
Toto mezihvězdné zjevení rozfouknuté větrem z hmotné hvězdy má překvapivě důvěrně známý tvar. Tato mlhovina katalogizovaná jako NGC 7635, je též prostě také známa jako Bublina. Přestože vypadá tak křehce, tak tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkaz o bouřlivých procesech. Vpravo...
Tato kosmická kompozice pro oko krásně vyvažuje mlhovinu Bublina nahoře s otevřenou hvězdokupou M52. Nicméně v jiných měřítkách by tento pár nebyl vyvážený. Mlhovina Bublina (NGC 7635) měří zhruba 10 světelných let, je ponořena v komplexu mezihvězdného prachu a plynu a nafoukly ji větry z...
Krásná emisní mlhovina NGC 6164 vznikla z vzácné, horké zářivé hvězdy typu O, která je asi 40 krát hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vidět uprostřed tohoto kosmického mračna a je asi 3 až 4 milióny let stará. Za další 3 až 4 milióny let tato hmotná hvězda ukončí svůj život výbuchem...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Nádhernou emisní mlhovinu NGC 6164 vytvořila vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce. Hvězda, kterou vidíme v centru kosmického oblaku, je stará pouhé 3 až 4 miliony let. Za další tři až čtyři miliony let tato hmotná hvězda ukončí svůj život výbuchem...
Tento půvabný oblouk příďové vlny vytvořila hvězda na útěku alfa Camelopardalis jako loď brázdící vesmírná moře. Hmotný nadobr se vesmírem pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu po své cestě a stlačuje mezihvězdný materiál. Ve středu tohoto téměř 6 stupňů širokého pohledu je hvězda alfa...
Tato kosmická kompozice pro oko pěkně vyvažuje mlhovinu Bublina vpravo s otevřenou hvězdokupou M52. V jiných měřítkách by však dvojice působila nevyváženě. Zhruba 10 světelných roků velká mlhovina Bublina, známá také pod označením NGC 7635, je ponořená do komplexu mezihvězdného prachu a plynu a...
Toto mezihvězdné zjevení rozfouknuté větrem z hmotné hvězdy má překvapivě dobře známý tvar. Má katalogové označení NGC 7635, nebo také jednoduchý název Bublinová mlhovina. Přes svůj křehký vzhled tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo dole pod středem...
Krásná emisní mlhovina NGC 6164 byla vytvořena vzácnou, žhavou, svítivou hvězdou typu O, asi 40 krát hmotnější, než Slunce. Hvězda stará zhruba 3 až 4 milióny let je vidět ve středu tohoto kosmického mračna. Za další 3 a 4 milióny let tato hmotná hvězda skončí svůj život výbuchem...
Toto zjevení v mezihvězdném prostoru rozfouknuté větrem hmotné hvězdy má překvapivě dobře známý tvar. Má katalogové označení NGC 7635 a je také známo jednoduše jako mlhovina Bublina. I když vypadá křehce, tak průměr bubliny 10 světelných let je důkazem bouřlivých procesů, které ji...
Krásnou emisní mlhovinu NGC 6164 vytvořila vzácná, žhavá a zářivá hvězda typu O, asi 40 krát hmotnější než Slunce. Ve středu tohoto kosmického mračna je vidět hvězda stará zhruba 3 až 4 milióny let. Za další 3 až 4 milióny let tato hmotná hvězda skončí svůj život výbuchem...
Tento mezihvězdný útvar rozfouknutý větrem z hmotné hvězdy má překvapivě důvěrný tvar. Útvar je katalogizován jako NGC 7635, nebo se mu prostě říká mlhovina Bublina. I když vypadá velice jemně, tak tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkaz probíhajících bouřlivých procesů. Nahoře...
Pro oko se zdá tato kosmická kompozice mlhoviny Bublina vpravo dole pěkně vyvážená otevřenou hvězdokupou M52. V jiných měřítkách pár už ovšem není tak vyvážený. Zhruba 10 světelných let velká mlhovina Bublina, též známá jako NGC 7635, je ponořena v komplexu mezihvězdného prachu a plynu a je...
AE Aurigae je ta jasná hvězda vlevo dole od středu na tomto evokativním portrétu IC 405, která je též známa jako mlhovina Planoucí hvězda. V kosmickém mračnu je ponořena horká proměnná hvězda typu O, která vyvolává záři vodíku v propletených filamentech atomického plynu a její modré světlo se...
Toto mezihvězdné zjevení rozfouknuté větrem z hmotné hvězdy má překvapivě důvěrně známý tvar. Tato mlhovina katalogizovaná jako NGC 7635, je též prostě také známa jako Bublina. Přestože vypadá tak křehce, tak tato bublina o průměru 10 světelných let nabízí důkaz o bouřlivých procesech. Vpravo...
Tato kosmická kompozice pro oko krásně vyvažuje mlhovinu Bublina nahoře s otevřenou hvězdokupou M52. Nicméně v jiných měřítkách by tento pár nebyl vyvážený. Mlhovina Bublina (NGC 7635) měří zhruba 10 světelných let, je ponořena v komplexu mezihvězdného prachu a plynu a nafoukly ji větry z...
Krásná emisní mlhovina NGC 6164 vznikla z vzácné, horké zářivé hvězdy typu O, která je asi 40 krát hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vidět uprostřed tohoto kosmického mračna a je asi 3 až 4 milióny let stará. Za další 3 až 4 milióny let tato hmotná hvězda ukončí svůj život výbuchem...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
