Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. září 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Všechna voda planety Země

Uznání ilustrace: Jack Cook, Adam Nieman, Woods Hole Oceanographic Institution; Data source: Igor Shiklomanov

Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr této koule by byl jen asi 700 kilometrů, což je méně než polovina poloměru pozemského Měsíce, nebo o něco méně než Saturnův měsíc Rhea, který je stejně jako mnoho měsíců v naší vnější Sluneční soustavě tvořen převážně vodním ledem. Další menší koule znázorňuje veškerou pozemskou tekutou sladkou vodu, zatímco nejmenší koule ukazuje objem všech pozemských sladkovodních jezer a řek. Jak se voda dostala na Zemi a zda je její významné množství zachyceno hluboko pod povrchem Země zůstává předmětem výzkumu.
Oprava: Na chybu v původním anglickém textu ve srovnání s velikostí měsíce Rhea upozornil Dominik Kruppa.

Seznam odkazů v popisu

  1. YouTube.com: Earth: The Water Planet
  2. Cliffshade.com: earth_anatomy.gif
  3. USGS.gov: How much water is there on Earth?
  4. USGS.gov: All of Earth's water in a single sphere!
  5. Redd.it: Foto: Kočka do klubíčka :-)
  6. NASA: The Moon
  7. Wikipedia: Rhea_(moon)
  8. NASA: Solar System Exploration
  9. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  10. APOD: 2018-12-18 Bubliny metanu zamrzlé v jezeru Bajkal
  11. APOD: 2018-08-26 Oheň na Zemi
  12. Wikipedia: Origin_of_water_on_Earth
  13. APOD: 1997-03-16 Water World
  14. SI.edu: Is there An Ocean Below Your Feet?
  15. arXiv.org: Absence of dehydration due to superionic transition at Earth's core-mantle boundary

Štítky: Voda, Země, Oceans


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »