Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
