Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
