Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr...
Dýchají podzemní oceány kaňony na Saturnově měsíci Enceladus? Je známo, že dlouhé útvary nazývané tygří pruhy vypouštějí z ledového nitra měsíce do vesmíru led a vytvářejí nad jižním pólem tohoto měsíce oblak jemných ledových částic a též vytvářejí Saturnův záhadný prstenec E. Důkazy...
Jak mnoho z planety Země tvoří voda? Ve skutečnosti velmi málo. I když vodní oceány pokrývají asi 70 procent zemského povrchu, tak tyto oceány jsou ve srovnání s poloměrem Země mělké. Na ilustraci nahoře je vidět, co by se stalo, pokud by veškerá voda na zemském povrchu nebo blízko něho...
Kudy na mezistátní dálnici? To co se zdá být karikaturou složité soustavy dálnic na Zemi je ve skutečnosti soustava brázd a prasklin na ledovém povrchu jupiterova měsíce Europa. Typická vzdálenost mezi rovnoběžnými brázdami na fotografii nahoře je asi 1 kilometr. Komplexnost...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
