Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. říjen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. říjen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Všechna voda na Europě

Uznání ilustrace a copyright: Kevin Hand (JPL/Caltech),
Jack Cook (Woods Hole Oceanographic Institution), & Howard Perlman (USGS)

Jak velkou část Jupiterova měsíce Europa tvoří voda? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně velkou. Na základě údajů sondy Galileo získaných během průzkumu Jupiterovy soustavy v letech 1995 až 2003 lze usuzovat, že Europa disponuje hlubokým globálním oceánem kapalné vody pod vrstvou povrchového ledu. Podpovrchový oceán plus vrstva ledu by mohly v průměru sestupovat do hloubky přes 100 kilometrů. Přijmeme-li vyšší odhad hloubky 100 kilometrů, pak by se veškerá voda na Evropě dala shromáždit do koule s poloměrem přes 800 kilometrů. Tato zajímavá ilustrace pro představu srovnává tuto hypotetickou kouli veškeré vody na Europě s velikostí Europy samotné (vlevo) a podobně s veškerou vodou na planetě Zemi. Globální podpovrchový oceán na Europě, jehož objem je možná větší než objem pozemských oceánů, je lákavým cílem pro hledání mimozemského života v naší Sluneční soustavě. V loňském roce vypuštěná sonda Europa Clipper (NASA) ji má prozkoumat.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2011-01-30 Vypouklá Europa
  2. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  3. UniverseToday.com: Europa's Ocean: Thick or Thin?
  4. NASA: Europa
  5. IstockPhoto.com: Foto: Překvapená kočka :-)
  6. Wikipedia: Europa_(měsíc)
  7. NASA: Interior of Europa
  8. APOD: 2025-09-07 Všechna voda planety Země
  9. NASA: Europa Clipper: Europa Clipper launched Oct. 14, 2024, on a journey to explore Europa, Jupiter's ocean world.
  10. Youtu.be: NASA’s Europa Clipper Mission Launches From Kennedy Space Center (Highlights)
  11. NASA: Europa Clipper: Europa Clipper launched Oct. 14, 2024, on a journey to explore Europa, Jupiter's ocean world.
  12. NASA: National Aeronautics and Space Administration

Štítky: Europa, Voda, Země


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »