Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. září 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Všechna voda planety Země

Uznání ilustrace: Jack Cook, Adam Nieman, Woods Hole Oceanographic Institution; Data source: Igor Shiklomanov

Jak velkou část planety Země tvoří voda? Vlastně velmi málo. Přestože vodní oceány pokrývají asi 70 % povrchu Země, jsou tyto oceány v porovnání s poloměrem Země mělké. Ilustrace znázorňuje, co by se stalo, kdyby se veškerá voda na povrchu Země nebo v její blízkosti shlukla do koule. Poloměr této koule by byl jen asi 700 kilometrů, což je méně než polovina poloměru pozemského Měsíce, nebo o něco méně než Saturnův měsíc Rhea, který je stejně jako mnoho měsíců v naší vnější Sluneční soustavě tvořen převážně vodním ledem. Další menší koule znázorňuje veškerou pozemskou tekutou sladkou vodu, zatímco nejmenší koule ukazuje objem všech pozemských sladkovodních jezer a řek. Jak se voda dostala na Zemi a zda je její významné množství zachyceno hluboko pod povrchem Země zůstává předmětem výzkumu.
Oprava: Na chybu v původním anglickém textu ve srovnání s velikostí měsíce Rhea upozornil Dominik Kruppa.

Seznam odkazů v popisu

  1. YouTube.com: Earth: The Water Planet
  2. Cliffshade.com: earth_anatomy.gif
  3. USGS.gov: How much water is there on Earth?
  4. USGS.gov: All of Earth's water in a single sphere!
  5. Redd.it: Foto: Kočka do klubíčka :-)
  6. NASA: The Moon
  7. Wikipedia: Rhea_(moon)
  8. NASA: Solar System Exploration
  9. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  10. APOD: 2018-12-18 Bubliny metanu zamrzlé v jezeru Bajkal
  11. APOD: 2018-08-26 Oheň na Zemi
  12. Wikipedia: Origin_of_water_on_Earth
  13. APOD: 1997-03-16 Water World
  14. SI.edu: Is there An Ocean Below Your Feet?
  15. arXiv.org: Absence of dehydration due to superionic transition at Earth's core-mantle boundary

Štítky: Voda, Země, Oceans


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »