Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. květen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. květen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Temný vlk

Uznání a copyright: William Vrbasso
Text: Keighley Rockcliffe (NASA GSFC, UMBC CSST, CRESST II)

Temný vlk leží v gumě. Ne, tohle není hádanka! Na dnešním snímku je Mlhovina Temný vlk (Sandqvist-Lindroos 17), strašidelný oblak prachu ponořený v Gumově mlhovině 55 (RCW 113). Mlhovina je v souhvězdí Štíra. Zatímco pro nás je prach nepříjemný, tady plní důležitou úlohu při vytváření nezbytných podmínek pro zrod hvězd. Temný vlk pohlcuje intenzivní ultrafialové a viditelné světlo vyzařované mladými hvězdami v Gumově mlhovině 55 a znovu je vyzařuje na delších, převážně infračervených vlnových délkách. To zabraňuje, aby světlo s vyšší energií ohřívalo plyn v této oblasti. Když je oblast plynu dostatečně studená, převezme vládu gravitace a způsobí zhroucení plynu do hvězdy. Nejenže prach funguje jako mezihvězdný termostat, ale je také místem setkání jednotlivých atomů vodíku, které tvoří molekulární vodík, stavební kámen hvězd. Zdánlivě zlověstný Temný vlk je ve skutečnosti předzvěstí vesmírného života.

Seznam odkazů v popisu

  1. Instagram.com: wvrbasso: Carcharoth
  2. ESO.org: New ESO image captures a dark wolf in the sky
  3. Harvard.edu: Interstellar Formaldehyde in Southern Dark Dust Clouds
  4. Harvard.edu: A Survey of Southern HII Regions - Colin S. Gum
  5. Harvard.edu: A CATALOGUE OF Ha-EMISSION REGIONS IN THE SOUTHERN MILKY WAY
  6. APOD: 2021-06-16 Scorpius Enhanced
  7. NASA: Dust in the Stellar Wind: A Cosmological Primer
  8. NASA: Star Basics
  9. NASA: Ultraviolet Waves
  10. NASA: Visible Light
  11. NASA: Infrared Waves
  12. SWIN.edu.au: Dust Grain
  13. Wikipedia: Meet_cute

Štítky: Saturn, Neptun, Retrograde


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »